Pravidelný sborový program

BOHOSLUŽBY: neděle 9,30 hod.
první neděli v měsíci jsou rodinné služby Boží; třetí neděli v měsíci je vysluhována sv. Večeře Páně

Starší dorost (10-14 let): úterý 17,00 - 19,00
Mládež: úterý 18,30 - 21,00
Biblická hodina: středa 18,00 - 19,00
úřední hodiny faráře PhDr. Luďka Rejchrta:
po a pá 10,00 - 11,30
středa 17,00 - 18,00

O prázdninách jsou bohoslužby každou neděli od 9,30 hod.
ostatní pravidelné programy se nekonají

Kontakty na sbor

Tiráž

BRÁNA
XI. ročník, číslo 6 - červen 2005

Činit větší skutky než Ježíš ?

Amen, amen pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť jdu k Otci. A  začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu. Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním.

Jan 14, 12-14

Jsou to šokující slova, jež slyšíme spolu s učedníky Páně. Kdyby je neřekl On sám, z každých jiných úst by zněla jako rouhání, z něhož jde hrůza. Což může někdo činit větší skutky než sám Boží Syn? Něco takového je zcela nepředstavitelné! A přece právě to slibuje Pán Ježíš tomu, kdo v něho věří. A aby nebylo nejmenší pochybnosti, že to myslí naprosto vážně, tomuto zvláštnímu slibu předesílá dvakrát opakované ujištění: "Amen, amen pravím vám". Je to nezvratná pravda, na niž se mohou učedníci spolehnout, stoprocentně a beze zbytku. Tato neslýchaná možnost, že věřící v něho dokáží ještě víc než On, je pro něho naprostou jistotou, která je má provázet, až s nimi nebude.

Sotva učeníci svému Pánu rozuměli, protože obsah jeho slov si nedokázali představit. A přece se Ježíšovo ujištění stalo skutečností, s níž se setkáváme v různé podobě v Lukášových Skutcích apoštolů. Zde čteme o Ježíšových svědcích, kteří konají mocné činy a vpravdě zázraky jako jejich Pán. Ten ani v tak malém prostoru jako je Izrael neměl - lidsky řečeno - žádný velký úspěch. Tři roky vyučuje dvanáct mužů, které si vybral a nakonec poznává, že mu vůbec nerozumějí. Navzdory svým skutkům na konci života na popravišti v něho věří jen dva lidé: vedle něho umírající lotr a pod křížem stojící římský důstojník, který vyznává: "Jistě byl tento Syn Boží."

Jaký je to rozdíl proti tomu, co konají jeho učedníci! Petr o letnicích káže a výsledek je ohromující: tři tisíce lidí se dá pokřtít a vytvoří v Jeruzalémě první křesťanský sbor. Zatímco Ježíš nepřekročil hranice tehdejší Palestiny, jeho učedníci jdou do celého světa, aby miliony lidí mohly slyšet evangelium. Opravdu se naplnilo slovo Páně o těch, kteří v  něho věří.

A přece tyto "větší skutky" vůbec neznamenají, že ti, kdo je činí, jsou větší než Ten, který dal svůj slib. Učedníci mají proto takový úspěch, že nastal zásadní předěl, o němž teď Pán mluví: "Neboť já jdu k Otci". Jeho cesta vede smrtí a vzkříšením do Otcovy slávy. Tím, že vstal z mrtvých, nastala zcela nová situace a učedníci mohou činit víc, než On sám za svého života na této zemi,. Jeho působení "v těle" je stále ve stínu kříže, dílo učedníků však ve světle vzkříšení. I když svým rozsahem převýší skutky pozemského Ježíše, je to jen proto, že v jejich slovech a  činech skrytě působí zmrtvýchvstalý a přítomný Pán. Tak to ostatně pochopil Marek, který končí své evangelium slovy: "Oni pak vyšli, všude kázali a Pán s nimi působil a jejich slova potvrzoval znameními" (16,20)

A zřejmě slova Páně se nějak týkají každého, kdo je s ním spojen vírou. I my dostáváme tak ujištění, že když Vzkříšený Pán je s námi, otvírá se nám "svět neomezených možností". Klíčem k němu ovšem není moc našeho podvědomí či promyšleným tréninkem probuzené síly lidské duše (tím se dnes zabývají nejrůznější znalci či šarlatáni), ale jen a pouze důvěřivá víra v živého Ježíše Krista, který řekl: "Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci."

Jenom v této opravdové víře můžeme slyšet i další Ježíšův slib, že on učiní to, zač budeme prosit v jeho jménu. Dozajista tu nejde o nějakou formuli s Ježíšovým jménem; On nás neučí zaříkadla, jimiž bychom jej ovládali a tak prosazovali svou vůli. K tomu, abychom se modlili sobecky, tak říkajíc "ve svém jménu" máme vždycky jen krůček. Ale náš Pán se modlil tak, že chtěl plnit vůli Otcovu - proto v  Getsemanské zahradě i ve smrtelné úzkosti z hrůzy, která je už tak blízko, dokáže říci: "Ne co já chci, nýbrž co ty chceš" (Mk 14,36). Modlit se "v jeho jménu" potom znamená modlit se v souladu s ním, tedy "v jeho stylu". On přiznával Bohu naprostou svobodu, aby učinil co ráčí, a podřizoval se ve všem jeho vůli. Jsme-li ochotni v tomto duchu prosit, smíme se spolehnout na jeho ujištění: "Já to učiním".

Sotva však se dá čekat, že On vyslyší sobecká přání svých učedníků, aby jim za každou cenu vyhověl. Vždyť prosí-li člověk "ve svém jménu", může si ve své krátkozrakosti a  nemoudrosti vyprosit to, co v Božím pohledu je zbytečné či škodlivé. Pán Ježíš vyslýchá modlitby proto - jak sám říká - "aby byl oslaven Otec v Synu." Modlit se "správně" potom znamená nejen se sklánět před Boží vůlí, ale také mít na mysli Boží slávu. Takové prosby náš Pán vyslyší a odpoví na ně tak, že můžeme jen žasnout a děkovat. "Amen, amen pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činí a ještě větší, neboť já jdu k Otci. A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu."

Luděk Rejchrt - POSTILA

Zápis ze schůze staršovstva z 13. června 2005

1. Před zahájením vlastní schůze staršovstva bratr farář požehnal vedoucím letních táborů Janu a Kateřině Zvánovcovým, Rút Váňové, Jitce Padruňkové, Michalu Jungmannovi a Tomáši Bedrníkovi. Poděkoval jim za práci s dětmi a popřál jim, aby to i nadále dělali s  radostí, v pokoji a v pokoře.

2. Michal Jungmann informoval, že hlídka branického sboru (Lukáš Drápal, Adéla Pospíšilová a Markéta Hacklová) vyhrála finále Biblické stezky. Požádal o příspěvek na výdaje spojené s touto akcí. Staršovstvo souhlasí s příspěvkem Kč 900,- na startovné a cestovní výlohy.

3. Michal Jungmann požádal o zproštění zodpovědnosti za skupinky. Současně informoval staršovstvo, že se z rodinných důvodů nemůže zavázat k dalšímu roku vedení dorostu. Je ochoten spolupracovat s týmem vedoucích a plynule předat vedení. Je třeba najít nástupce. Staršovstvo je vděčné Michalovi, že se tolik let věnoval skupinkám i dorostu. Děkuje mu za jeho obětavou práci.

4. Hospodářské záležitosti: Zd. Kučerová přečetla pokladní zprávu za květen. Bez připomínek.

Sbírka na Diakonii činila Kč 5.540. Za opravu sklápěcích židlí jsme zaplatili Kč 8.000.

- 26. června bude vykonána sbírka solidarity sborů (podpora personálního fondu).

- Na podporu vydávání církevního tisku pošleme Kč 3.000. R. Nývltová požádá Synodní radu o přehled hospodaření jednotlivých redakcí.

- M. Kolářová se zúčastnila celodenního školení - software pro účetnictví. Rok 2005 už bude zpracován v tomto novém počítačovém programu.

- Zastupitelstvo Městské části Praha 4 schválilo příspěvek našemu sboru ve výši Kč 200 tis. na vnitřní nátěr kostela a na výměnu koberců. Je třeba urychleně jednat s dodavateli, aby u nich mohla MČ objednat požadované práce. Faktury bude proplácet MČ.

- Tomáš Bedrník žádá o příspěvek na vodácký tábor, aby mohla být poskytnuta úleva sociálně slabým účastníkům. Staršovstvo dá po vyúčtování tábora sdružení YMCA Braník sponzorský dar na vyrovnání schodku.

- Seniorátního shromáždění Jeronýmovy jednoty se zúčastní J. Žilková.

5. Údržba budovy a inventáře

- 10.6. byla dokončena oprava střechy kostela.

- D. Bruncko jednal s truhlářem o dalších pracích v kostele (police).

Návrhy: izolovat dveře do zahrady, aby se zabránilo úniku tepla (Bedrník), zvukověizolovat dveře z presbyterny a  kanceláře do kostela (Plhák).

- Do místnosti pro Nedělní školu budou zakoupeny židličky pro nejmenší děti.

- Mládež navrhuje, aby byl zakoupen stůl a lavice na zahradu. Vzhledem k možnosti zneužití tohoto zařízení v  době, kdy bude kostel opuštěn, nesouhlasí staršovstvo s  trvalým umístěním nábytku na zahradě. Souhlasí s opatřením skládacího stolu a lavice. Je však třeba vyřešit otázku, kde nábytek skladovat.

- Seniorát nabízí zpěvníky - objednáme 50 kusů.

6. Setkání křesťanů 17. - 19.6.2005

Z Dittersdorfu přijede 8 účastníků - ubytování v  domácnostech je zajištěno. V neděli po bohoslužbách se sejdeme ke krátké besedě s německými hosty v malé místnosti u vchodu.

7.Na sborovou dovolenou v Herlíkovicích ve dnech 13. - 20.8. je přihlášeno 29 dospělých, 4 platící děti a několik malých dětí.

8. Synodní senior přijal pozvání naší mládeže a navštívil její setkání. Po skončení programu s ním br. kurátor hovořil o některých otázkách, týkajících se našeho sboru. Z jednání vyplynulo, že požadavek na každoročně opakovanou volbu faráře, se nás zatím netýká.

9. Zástup bratra faráře po dobu jeho dovolené přislíbili br. Halama, Dus, Novotný, a sestry Žilková a Nývltová. Zatím není obsazen termín 14/8.

10.Vzhledem k několika planým poplachům, požádá br. kurátor Telepatrol, aby převzal klíče od zahrady a v případě poplachu obešel kostel.

11. P. Novotný seznámil staršovstvo s usneseními synodu, s  osmi celocírkevními sbírkami, které nás čekají v příštím roce a s částkou odvodu do personálního fondu (Kč 63.000 za každé místo, obsazené kazatelem)..

Příští schůze staršovstva se koná 12. září 2005.

Přejeme všem pěknou dovolenou.

zapsala: R. Černá

Zázraky se dnes už nedějí

Nedávno mi jedna malá holčička nabídla časopis Strážná věž. Bezelstnému úsměvu dítěte nešlo odolat. Název výtisku: Měli byste věřit v zázrak?

Dočetla jsem se tam, o kolika zázracích svědčí Bible, o  křesťanech, kteří tyto zázraky zpochybňují, i o tom, že zázraky se děly naposledy v době Ježíšově.

Je pravda, že dnes se již zázraky nedějí?

Vzpomínala jsem na členy našeho sboru, o které jsme se obávali a prosili jsme za jejich uzdravení. Jejich život visel na vlásku - a vlásek se nepřetrhl. Můžeme říci, že to byla jen náhoda, šťastný zásah lékaře, výjimka, která potvrzuje pravidlo, štěstí. Můžeme i prohlásit, tak jak se to běžně říká, že je to zázrak, že jsou stále ještě mezi námi. A pak je ještě jedna možnost: říct "stal se zázrak" a  myslet to tak, jak jsme to řekli..

R.Č

Definice zázraku

"Podle Písma je zázrakem vše, co nějak odkazuje na Boha, ukazuje k němu a dává okoušet jeho bezprostřední blízkost, takže nese na sobě rys nápadnosti, mimořádnosti, neočekávanosti a naléhavosti. Zázrakem tedy může být i to, co lze vysvětlit přirozeným způsobem, avšak v dané situaci upozorňuje věřícího člověka na bezprostřední blízkost a  jednání Boží. Proto bývá se zázrakem spojen údiv, ano zděšení těch, kteří se stali jeho svědky. ..."

(Biblický slovník Adolfa Novotného)

Zázraky každodennosti

Nic na světě není samozřejmé. Zázraky každodennosti se dějí nepřetržitě v životě všeho lidského stvoření. Stačí je umět vidět, přijmout - a žijeme uprostřed zázraku.

Mohla bych podat svědectví o některých podivuhodných zážitcích, ale svatý František, ke kterému se právě jedno takové mimořádné obdarování vztahuje, mne vede k tichosti a  pokoře.

Jiřina Adamcová

(autorka cyklu obrazů o sv. Františkovi - pozn.red.)

Zázrak

Obvyklé je hovořit např. o zázraku přírody, o zázračné výhře a jiných, širší veřejnosti srozumitelných zázracích. Mluvím-li za sebe, o existenci zázraků, odmítajíc celoživotně zázraky slzících či krev ronících svatých, nebo figur jiných svatých objevujících se na nejnemožnějších místech v nejneuvěřitelnějších kvalitách, jsem příliš neuvažovala. Když, tak v rovině spíše ironické. Nic však není konečné, osobní zkušenosti mě přiměly, bych svůj názor opravila a některé zázraky připustila, protože zázraky se dějí přímo mezi námi.

Před několika lety se v branickém sboru objevil bratr, dříve významný představitel významné instituce, podřízenými obávaný, nadřízenými velebený. V době, kdy se od něho všichni odvrátili, vzpomněl ve své osamělosti na Pána, který nikoho nezavrhuje, od nikoho se neodvrací. Tento bratr byl najat na vinici Páně až k večeru, na pár chvil, avšak za stejnou mzdu, jako dělníci pracující celý den, nebo celý život? Brzy zemřel a já si myslím, že přes své životní bloudění je u  svého Pána. Několikrát jsem s ním krátce mluvila, naposled těsně před smrtí a jeho návrat ke Kristu mi připadá stále jako zázrak, nemohu na to zapomenout.

Zázrak, s jakým mi bylo dopřáno setkat se v poslední době - s nyní již nádherným hmatatelným důkazem - je narození dcerušky Zuzky a Tomáše Bedrníkových. Léta jsem je mlčky a s  účastí sledovala. Uvědomovala jsem si, jak je pro ně těžké přijmout a přitom nezávidět, že rodiny jejich přátel se rozrůstají a oni stále nic. Když dostali Matouše, byla to radost. Když jsem krátce na to přímo od Zuzky slyšela, že je těhotná, lidsky nevysvětlitelná přítomnost zázraku byla zde, stala se nepochybnou.

Přeji Zuzce a Tomášovi, aby obě děti vyrůstaly ve zdraví. Věřím, že Ježíš Kristus povede Zuzku, Tomáše i širší rodinu při výchově a péči o děti.

To, co se může dít s námi, neposlušnými a provinilými lidmi, je předznamenáno úplně největším zázrakem a darem: Bůh ve své nekonečné milosti poslal svého Syna mezi nás, poskytl nám jeho obětí znovu šanci, aby "každý, kdo v něho věří nezahynul, ale měl život věčný."

Hana Vágnerová

Hudební pásmo pro dětskou kardiologii v Motole

V nedělních ohláškách jsme se dozvěděli, že ve středu zazpívá Jana Meierová. Jaké bylo naše překvapení, když místo jedné ženy, předstoupil před posluchače dvanáctičlenný soubor - a mezi jeho členy čtyři "braničáci". Po první písni nesměle promluvila žena, ta, která udávala takt a hrála na housle.. Teprve později jsme pochopili, že je to autorka i  interpretka, duše souboru, matka tří dětí. A pochopili jsme i to,čím tato tak křehce vyhlížející osoba dokázala přimět jinak velice zaměstnané mladé zpěváky a hudebníky z našeho sboru, aby s ní hráli a zpívali.

V rámci biblické hodiny ve středu 8. 6. 2005 uvedla své dílo mladá nadšená skladatelka Jana Meierová. Seznámila nás se svým životním příběhem, proč, kdy a kterou skladbu složila, co svým dílem chce přinést posluchačům. Je maminkou třech dětí, nejmladší syn Christian týden po návratu z porodnice málem umřel. Lékaři mu zjistili několik srdečních vad, takže musel být ihned operován - dosud již prodělal dvě náročné operace. Přes všechny těžkosti je třinácti měsíční chlapec čiperný, temperamentní, dobře prospívá a jeho máma věří, že Bůh jej má ve své moci, že se může i přes zdravotní problémy dožít svého stáří - přežije ji. Myslím, že bez této velké naděje a víry, by Jana v životě těžce snášela to, co ji potkalo.

Jana chvíli studovala teologii, nedokončila ji, avšak vystudovala pedagogickou fakultu, protože hudba pro ni byla a je prioritní (je i výtvarně velmi nadaná, u ni doma děti stále něco tvoří, i ona sama). Obdivuji ji, že při třech dětech zvládá ještě skládat a rozepisovat ručně partitury.

Její skladby jsou vroucím mateřským vyznáním: Ave Maria, Homunkulus či žertovná písnička Pan Žížala, jsou harmonicky neotřelé. Zpěváky a instrumentalisty byli lidé z různého církevního zázemí. Skladatelka (členka KS) si skladby sama uvedla, oddirigovala a případně i houslemi doprovodila. Pan farář doplnil pauzy mezi skladbami křesťanskou poezií.

Nakonec jsme byli vyzváni k dobrovolné sbírce pro dětskou kardiologii v Motole. Jí daruje Jana výtěžky ze svých koncertů, jako vyjádření díku za to, že její syn žije.

Helena Petrová

Biblická stezka

je soutěž, kterou každoročně pořádá Dorostová unie. Soutěžící musí prokázat svou fyzickou zdatnost i všestranné znalosti. Na jednotlivých stanovištích orientačního běhu řeší úkoly, týkající se znalosti Bible, ale i tábornických dovedností a zdravovědy.

Z našeho sboru se soutěže zúčastňuje pravidelně jedna i  více trojčlenných hlídek, které většinou přivážejí některou z cen.

Letošní soutěžící - Lukáš Drápal, Adéla Pospíšilová a  Markéta Hacklová - získali zlatou medaili v regionálním kole, postoupili do celostátního kola, které se konalo v  Bělči , a i tam se umístili na prvním místě. Na soutěž je doprovázel vedoucí dorostu, Michal Jungmann - i jemu patří dík.

Blahopřejeme Lukáši Drápalovi, Adéle Pospíšilové a Markétě Hacklové k vítězství v Biblické stezce!

Konfirmace se koná v neděli 26. června 2005

Určitě si během obřadu zopakujeme i větu z heidelberského katechismu:
"Mým jediným potěšením v životě i smrti je, že nejsem sám svůj, ale že tělem i duší náležím svému věrnému Spasiteli Ježíši Kristu".

Nabízíme elektrické varhany

Mistrovství České republiky ve znalostech Bible

102. narozeniny

Věku, který značně převyšuje průměr, se dožila členka našeho sboru, paní Ludmila Drahozalová.

Poslala jsem jí jménem našeho sboru (hlavně těch starších, kdo ji znají) gratulaci, která byla napsána na kartičce vydané BTM, s následujícím vytištěným testem:

"Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu"
(1. list Janův 5, 11)

V Kristu máme: - lásku, která se nedá změřit,
- radost, která bude trvalá,
- pokoj, který převyšuje naše myšlení,
- naději, která nebude nikdy zklamána,
- slávu, která nebude nikdy zastřená mraky,
- sílu, která nebude nikdy vyčerpána,
- odpočinek, který nebude nikdy narušen,
- světlo, které nikdy nezahalí tma,
- život, který nikdy nezanikne.

A tady je odpověď, kterou poslala její dcera - Ludmila Sýkorová:

"Píši Vám jménem naší maminky - paní Drahozalové, která i  přes velkou osobní snahu a úsilí už sama dopis napsat nemůže.

Přečetla jsem mamince Vaše přání k narozeninám i přiložený dopis a zaznamenala její bezprostřední reakci:

To je krásný verš.
To je moc pěkný blahopřání. To mám radost.
To je krásný - tak já jsem asi jedna z nejstarších ve sboru. Úplně nejstarší.
Ano, ano, to jméno pamatuji (jméno Vaší paní matky)
To děkuji, to mě moc potěšuje.
Děkuji za časopisy, ráda si je přečtu (postupně články mamince předčítám)
To je od vám milý, že mi takhle píšete. Že mi takhle píšou.
To by zasluhovalo, abych písemně poděkovala.
Já to nacvičím, to zvládnu. Já to zvládnu, abych napsala "Za milé blahopřání srdečně děkuji"

Přijměte prosím mé náhradní psaní a poděkování za vzpomínku a pozdrav."

Čas prázdnin

Blíží se prázdniny. Sborový program v Braníku se zužuje na nedělní bohoslužby - ostatní setkání odpadají. Nashledanou v  září!

Nashledanou s těmi, kteří se vrátí po dvouměsíční "pauze", i  s těmi, kdo budou vzpomínat na to, co během letních měsíců spolu prožili na táborech, společných pobytech, sborové dovolené ...

30. července - 13. srpna - Pecka - tábor pro starší děti
30. července - 13. srpna - Běstvina - tábor pro menší děti
2. července - 17. července - Kwisa I - kombinovaný vodácko - putovní tábor pro mladší děti
9. července - 24. července - Kwisa II - kombinovaný vodácko - putovní tábor pro starší děti
13. srpna - 20. srpna - Herlíkovice - sborová dovolená

Chasidská pohádka z Ruska

Přišel rabín za Bohem a povídá: "Chtěl bych si prohlédnout peklo a také nebe." "Tak si vezmi Eliáše jako průvodce", praví Stvořitel, "ten ti ukáže obojí,"

Prorok vzal rabího za ruku a přivedl jej do veliké místnosti. Všude okolo stáli lidé s dlouhými lžícemi. Uprostřed na ohni v hrnci se vařil chutně vyhlížející pokrm. Lidé jej nabírali dlouhými lžícemi. Všichni ale byli vyhublí a špatně vypadali. Nebylo se čemu divit, jejich lžíce byly příliš dlouhé, než aby si je mohli dát do úst, a tak to skvělé jídlo nemohli ani ochutnat. Když vyšli ven, rabi se ptá proroka: "Co to bylo za podivnou místnost?" "To bylo peklo", zní odpověď.

Přišli do druhé místnosti. Na první pohled tam bylo všechno stejné jako v té první. Všude okolo stáli lidé s dlouhými lžícemi. Uprostřed na ohni se vařil chutně vyhlížející a  voňavý pokrm a všichni jej z hrnce nabírali svými dlouhými lžícemi. Byl tu ale rozdíl. Lidé byli dobře živeni, vypadali zdravě a spokojeně. "Jak je to možné?" Rabi se pozorně zadívá a vidí důvod. Lidé se těmi dlouhými lžícemi krmí navzájem. Dávají jíst jeden druhému.

A rabi najednou ví, kde je.

Modlitba před cestou - z knížky Od zrození do věčnosti....

Před cestou jsme se Pane Ježíši Kriste ztišili, abychom tě poprosili o šťastnou cestu, cestu bez nehody, nebezpečí a  nemoci. Doprovázej nás, Pane, a v pokoji přiveď zpět. Požehnej našim úmyslům a účelu cesty.