Pravidelný sborový program

Neděle 9:30
Bohoslužby
první neděli v měsíci jsou rodinné služby Boží; třetí neděli v měsíci je vysluhována sv. Večeře Páně

Úterý 17:00 - 19:00
Dorost

Úterý 18:30 - 21:00
Mládež

Středa 18:00 - 19:30
Biblická hodina

Čtvrtek 18:30 - 20:15
Odrost

úřední hodiny faráře
Luďka Rejchrta
pondělí a pátek 10,00 - 11,30
středa 17,00 - 18,00

Verš na červen:

Tiráž

BRÁNA
XII. ročník, číslo 6 - červen 2006

Kontakty na sbor

Zápis z červnové schůze staršovstva

Porada staršovstva byla zahájena písní 179 a br. farář v  úvodu seznámil přítomné s další částí knihy současného papeže J. Ratzingera O víře dnes; vybral aktuálně pasáž o  Duchu Svatém.

Hospodářské záležitosti

1) Celocírkevní sbírka solidarity (pomoc malým sborům) se uskuteční v neděli 25. června 2006.

2) Sbírka na Jeronýmovu jednotu 18.6.2006. V rámci ohlášek bude přečten průvodní dopis k odesílané sbírce, jejíž výše bude záležet na účastnících shromáždění a nebude navýšena.

3) Staršovstvo vděčně přijalo zprávu, že darů na opravu střechy kostela stále přibývá.

4) Byla schválena částečná úhrada nákladů účastníkům Biblické stezky (startovné, jízdné), zbylou část nákladů si hradili sami. Účastnilo se pět osob 2. - 4.6. t.r., a i když se tentokrát neumístili na špici jako jiná léta, patří jim uznání.

5) Br. Kurátor se ses. Kučerovou a Kolářovou po delších jednáních uzavřeli roční pojistku na budovu kostela, na střechu proti odcizení a povodni, movitý majetek a  elektroniku.

6) Staršovstvo vyjadřuje dík bratřím M. Jungmannovi, M. Maznému a K. Skuhrovi, že pro sbor vybrali a nainstalovali nejlepší variantu počítače.

7) Oprava střechy a čelní stěny: kvůli zdravotním problémům jednoho z pracovníků se opozdilo dokončení opravy střechy. Předpokládané ukončení prací je 24.6.2006.

Čelní stěna sálu, poškozená vytrvalými dešti v době "mizení" střechy, je opět v pořádku. Za nátěr jsme zaplatili Kč 6000,-.

8) Koberce, světla a nápisy: výběr nových koberců pro bohoslužebný sál se uskuteční ve spolupráci s br. arch. D. Vávrou, který rovněž navrhne firmu pro výměnu světel. Po téměř 60 letech si obnovu žádají i nápisy a malby u stropu. O typ na provedení prací požádáme ses. Jiřinu Adamcovou.

9) Zabezpečovací zařízení: Br. kurátor se ses. Kučerovou, br. Kučerou a Buriánkem budou jednat s ing. Svobodou z firmy SPES o zabezpečovacím zařízení pro kostel. Jednání se uskuteční po dokončení opravy střechy.

Organizační záležitosti

1) 3. září 2006 si v rámci bohoslužeb připomeneme 60 let trvání samostatného sboru (od 1.9.1946). R. Černá napíše k  tomuto tématu článek do Brány.

2) Staršovstvo souhlasilo s návrhem, že pro zájemce o novou knihu našeho br. faráře "Apokalypsa aneb zpěv o naději" bude z knihkupectví Kalich dovezeno 10 výtisků - cena jednoho je Kč 190,-.

3) V době prázdninové dovolené zastoupí br. faráře následující sestry a bratří
23.7. Jana Žilková
30.7. Pavel Novotný
6.8. Jan Dus
13.8. Pavel Říčan
20.8. Ota Halama
27.8. Rut Nývltová

4) Na celý rok se loučíme s členkou staršovstva Martou Drápalovou, která bude s rodinou pobývat mimo republiku. Přejeme jí, aby byla v Americe spokojená a získala spolu s  manželem a zlomkem dětí spoustu nových zkušeností. Těšíme se na občasné zprávy v našem sborovém časopise.

5) Příští porada staršovstva je až po prázdninách 11. září 2006.

Křty

28.5.2006 byla pokřtěna Daniela Krumlovská
a její syn Tomáš Krumlovský

4.6.2006 byl pokřtěn Jan Bucki
syn Daniely a Tomáše Buckiových

Moudrosti odposlechnuté od katolických lékařek

Dříve se mělo za to, že všechny buňky v těle se regenerují, jen nervové ne. Teď vědci přišli na to, že se i ty obnovují, ale jen, když je používáme. Pán Bůh totiž nedělá nic "na sklad".

Duše musí dovláčet tělo k smrti. Máme se starat dobře o své tělo, aby bylo důstojnou nositelkou duše.

Proč nás někteří opouštějí?

S velkým zájmem a pozorností jsem přečetla články bratrů P. Říčana a A. Drápala.. Ztotožňuji se s jejich zármutkem a  nenechává mne tato věc lhostejnou. Ráda bych vyjádřila svůj pohled na složitost rozchodu s určitým společenstvím sboru ČCE, nebo z jiného církevního uspořádání. Většinou se jedná o selhání lidského faktoru ze strany sboru i ze strany druhé. Někdo, nebo něco se nám nelíbí, neumíme se přes to přenést, neumíme odpustit, hledáme něco lepšího. Třeba společenství výraznější, důslednější, niternější a pod.

Často se mě lidé ptají, proč je tolik církví a denominací? Náš Stvořitel ve své štědrosti a moudrosti, učinil vše tak pestré a rozmanité, že musíme žasnout nad přírodou, nad klenbou nebeskou, nad živočichy a nad nepochopitelnou růzností každého člověka. Člověka Bůh vybavil vším potřebným k životu. Dal mu bohatý výběr z velké rajské zahrady a jejích plodů. Dal mu svobodu v rozhodování a jen jeden zákaz: "z tohoto stromu nejez!" Nedělej se svým pánem! Ten člověk neuposlechl a neposlouchá dodnes. Bůh se smiloval a dal mu vůdce víry, dal mu deset vzácných přikázání, dal mu proroky, dal mu oblak svědků. Člověk neslyší, nevidí, jde si podle svého. Vždyť my jsme ti bez Boha na světě. Pán Bůh se znovu smiloval a dal nám svého Syna, aby za nás zaplatil svou krví a smířil nás se sebou a stal se nám štědrým Otcem. Nejsme sami, dal nám bratry a sestry, dal nám církev rozptýlenou po celém světě s rozličnými důrazy, s hojným obdarováním, s určitou mírou poznání. Do některé církve jsme se narodili, do některé jsme byli přivedeni přáteli. Uvěřili jsme, byli jsme pokřtěni, přijímali jsme kázání, učení, společenství. Mohli jsme dle svých obdarování sloužit. Někdy začneme být postupně nespokojení. Jindy nastane zlom v naší negaci a silný nesouhlas s určitou situací, přes kterou se neumíme přenést. Církev není bez poskvrny a vrásky, přesto ji Kristus miluje jako svou nevěstu. Jsme hodni jeho lásky? Jsme jí věrni? Snášíme různost bratří a sester - přijímáme se takoví, jací jsme? Bereme na sebe kázeň a řád, které každé společenství stanovuje na základě dlouhého úsilí přiblížit se vůli a  řádu Božímu?

Kladu si další osobní otázky? Mám dosti na Kristově milosti, nebo ulpívám na liteře a Duch mi uniká? Kdy pochopím co je podstatné, co obživuje? Do života každého z nás je vloženo usilovné HLEDÁNÍ Pravdy!

Zmíním se, jaká cesta hledání provázela mne. Narodila jsem se v evangelické rodině a byla jsem přísně vychovávána spolu s dvěma staršími sourozenci. Všichni tři jsme byli vedeni ke znalosti Písma. Mívali jsme domácí pobožnosti, chodili jsme pravidelně do nedělní školy na Vinohradech a účastnili se všech sborových slavností. Vrůstala jsem do společenství církve a semínka Božího Slova klíčila ve víru. Konfirmaci v  roce 1943 jsem brala velmi vážně pod vedením pana faráře Jerie. Konfirmační text "Cestu pravou jsem vyvolila a  cestou rozkazů tvých poběhnu" mne provází celý život. Víme všichni, že je to cesta úzká a plná křižovatek.

V "Letním táboře Komenského" u Bělče, kam jsme jezdili 10 let, jsem poznala mnoho křesťanských přátel a také členy Armády spásy. Měli evangelizační náboj - Jedlličkovi, Burešovi, Pivoňkovi. Kamarádili jsme s jejich dětmi. V  Praze živý styk intenzivně pokračoval. Začali jsme též navštěvovat mládež metodistickou. Náš kostel se mi začal zdát "studený", společenství nevýrazné a učené. Schůzky dorostu nejednotné a debatérské. Skládaly se ze studentů a  teologů. Vstřebávaly se směry filozofické, starozákonní, liberální. Uvádím jen několik jmen: Hejdánek, Balabán, Jerie mladší, Jokl a další. Měla jsem ze všeho pěkný zmatek, dovolím si říci: křesťanský "guláš". Aby toho nebylo málo, tak můj tatínek přestoupil ke Svědkům Jehovovým a odešel též od rodiny. Bylo to pro mne velmi zlé. Hodiny jsem s  tatínkem hovořila s Biblí v ruce a snažila se mu dokázat, že se mýlí, že popírá co mne sám učil. Vyprazdňuje kříž Kristův, když uznává za směrodatnou "Strážní věž" (americký časopis), nadřazuje se nad všechny církve, zkresluje konec světa s vyvolenými a pod.

V mém duchovním hledání a tříbení mně nejvíce pomohlo sdružení mládeže, za vedení tehdy ještě vikáře M. Heryána. Vedl nás k pravému písmáctví, k porozumění Slovu a  následování Ježíše Krista. Chodila jsem ještě na přednášky M. Hájka, profesora Součka, prof. Hellera, Lochmana a  jiných. Jsem vděčná, že jsem byla pod tak silným presem a  vlivem různých směrů. Konečně jsem věděla, kam patřím. Když se osamostatnil Vršovický sbor, plně jsem se zapojila do sdružení a učení nedělní školy. Měli jsme výborné vztahy a obecenství. Chodil mezi nás Kája Trusina, bratři Kabíčkové a další. Byl to požehnaný čas, kdy si nás Pán Bůh formoval a stavěl naši víru na pravý základ. Dnes vyznávám, že v poznání té rozmanitosti mohu vkládat své nohy do Kristových šlépějí, že se držím Jeho ruky, aby mne vedla. Posílá mně do cesty živé vykladače, bratry a sestry, s nimiž se můžeme společně radovat v obecenství, rozvažovat, jaký výklad je v Jeho Duchu.

Jsem velice vděčná, že jsem právě v naší církvi. Vážím si všech pravých svědků víry, kteří jsou s námi provázání jako zlatá nit našimi dějinami.Žádné požáry zlato neroztavily.

Vyznávejme s pokorou svoji nedostatečnost, jako omilostnění hříšníci, nalézejme Království Boží, které svítá mezi námi. Přejme toto nalézání i našim bratřím a sestrám, kteří odcházejí. Budou-li hledat Království Boží jinde, věřím, že je najdou a bude jim přidána láska a věrnost ve společenství, kam se zařadí.

Proto "Nermutiž se srdce naše, aniž se strachuj!"

Ty, které jsme měli rádi a odešli, odevzdáváme do ochrany našeho Pána. On si je povede a provede na další cestě hledání. Tyto odchody se nás dotýkají, ale zároveň nás zavazují k větší citlivosti a vstřícnosti vůči druhým. Hlavně bychom měli mít otevřenou náruč pro ty, kteří k nám přicházejí.

Věra Jelínková

Budování sboru

Toto téma, které nám dal synod k přemýšlení, je ústředním bodem jednání různých setkání farářů i laiků. I my jsme o  něm kdysi hovořili při návštěvě přátel z Dittersdorfu.

V červnovém Zpravodaji pražského seniorátu ČCE o něm uvažuje seniorátní seniorka Lýdie Mamulová. Říká: "Symbolická je pro mne opakující se touha některých křesťanů po vizích. S  vizemi mají spojený růst sboru jakoby o něj šlo především. Nezapomněli jsme, že základem křesťanství je zvěstování evangelia, té jedinečné dobré zprávy pro život člověka? O  co nám vlastně jde, o velké sbory a fungující koncepci práce? Nebo o spasení v Ježíši Kristu, záchranu lidské bytosti, dobré lidské vztahy, dospělou víru?..... Jestliže nám tedy jde o velký fungující sbor - křesťanský sbor, ne spolek nebo dobrou partu, snad, abychom pracovali nejdříve na sobě a zanechali vizí o významné a početné ČCE."

Kdo odpoví na otázky:

Jak by měl vypadat fungující sbor?

Které aktivity slouží k budování sboru a které naopak dělají z křesťanského sboru pouhý spolek?

Výzva a poděkování

Praha, 24.5.2006

Milé sestry, milí bratři,

obracím se na vás znovu po krátké době, teď jen s jednou konkrétní prosbou: V zařízení pro zajištění cizinců chceme pro jeho "obyvatelky" uvést do provozu šicí dílnu. Sháníme proto elektrické šicí stroje. Pokud by někdo z vás mohl takový funkční stroj darovat, velice by nám pomohl.

zároveň chci poděkovat členům branického sboru ČCE za významnou materiální pomoc, kterou nám po mém předchozím dopisu rychle shromáždili. Dnes jsme s mou novou spolupracovnicí, sestrou Alenou Fendrychovou, sbírku ve Velkých Přílepech předali.

Případného dárce šicího stroje prosím, aby se ozval sestře Fendrychové na číslo 724005701. S díky a přáním všeho dobrého

Jana Plíšková, pomoc uprchlíkům Diakonie ČCE

Pozn. red.: Číslo na pevnou linku je uvedeno na nástěnce v  kostele.

Pozvánka na výlet 25. června

Květnový výlet se opět vydařil. Ti, kdo se nechali odradit deštěm, mohou litovat, že nešli. Od chvíle, kdy jsme vystoupili z vlaku, ani nekáplo.

Cesta se líbila i dětem, zvláště její zakončení se zmrzlinovým pohárem.

Pozvánka na výlet 25. června

Pojedeme vlakem do Vráže u Berouna, odtud půjdeme 2 km do Sv. Jána a po jeho prohlídce budeme pokračovat po červené značce lesem kolem Bubovických vodopádů do Srbska. Celá cesta je dlouhá 8 km, takže ji zvládnou i méně zdatní zájemci o výlet.

Vlak ze Smíchova odjíždí až ve 13, 08 hod., takže budeme mít čas zajít si třeba na společný oběd. Ještě se domluvíme, zda budeme odcházet všichni společně od kostela, nebo si dáme sraz na nádraží u pokladen.

Závěrečná party branické mládeže

Závěrečná "party" branické mládeže se koná 27. června 2006.
Všichni jsou zváni.

Ohnění

Tradiční předprázdninové setkání mládeže pražského seniorátu ČCE u ohně se uskuteční
28. června od pěti hodin odpoledne v Horních Počernicích.
O program se postará Miloš Rejchrt, místní farář.

Svatba

24. června: svatba - Michal Slabý a Magda Holá

Úsměv

Úsměv nestojí nic a přináší mnoho.
Obohacuje toho, který přijímá,
aniž by ochuzoval toho, který dává.
Trvá jen chvilku,
ale vzpomínka na něj je někdy věčná.
Nikdo není tak bohatý, aby se bez něj obešel
a nikdo není tak chudý, aby ho nemohl darovat.
Úsměv přináší štěstí do domu,
ve starostech je oporou,
je citlivým znakem přátelství.
V únavě přináší odpočinek,
ve znechucení a ve smutku je potěchou
a pro každou bolest je přirozeným lékem.
Je dobré, že si ho není možné koupit,
ani půjčit, ani ukrást,
protože má hodnotu chvíle, kdy se dává.
A kdybys někoho potkal a on neměl pro tebe úsměv
i když na něj čekáš, buď velkodušný
a oblaž ho svým úsměvem ty.
Protože nikdo tak nepotřebuje úsměv
jako ten, kdo ho nemá pro druhé.

Ekumena

28. květen byl mimořádný nejen dvěma křty, ale i změnou kazatele po křestním kázání L. Rejchrta.

Na text o nanebevstoupení Páně (z 1. kapitoly Skutků) k nám promluvil římskokatolický farář a pedagog Vysokého učení technického P. Ing. Mgr. Vladimír Slámečka. Zdůraznil, že život pozemský a duchovní patří k sobě - nemůžeme hledět jen k nebi a nevnímat, že žijeme zde na Zemi mezi lidmi a spolu s nimi. Ovšem nesmíme upadnout ani do druhého extrému, žít teď a zde, honit se za majetkem a požitky, a zapomínat na Boží přítomnost i budoucnost.

S tím může i evangelík souhlasit. Díky za takovou ekumenu v  praxi.

RČ

Setkání 16. května na Vyšehradě

Vernisáž výstavy obrazů Jiřiny Adamcové v Galerii Vyšehrad byla skutečným pohlazením po duši. Příjemné prostředí galerie, krásné obrazy, projev akademického sochaře Luďka Tichého, tak osobní a dojemný, že zvlhlé oči si utíraly nejen ženy, židovská muzika v podání skupiny Prague Klezmerim (s nimiž hraje i Tomáš Bedrník), nutící přítomné k  rytmickému pohupování, když už nebylo místo na tanec.

Bylo nás tam z Braníka moc, obdivovali jsme obrazy, zobali jednohubky a zdravili známé, zvláště ty, které jsme už delší dobu neviděli, kteří kdysi byli v našem sboru, případně tam přicházeli na vánoční hru nebo na kurzy Alfa.

Při východu z galerie dostala každá žena (i ta předškolní) růži. S tímto poznávacím znamením se pak cestou parkem zastavovala s dalšími držitelkami růží, protože věděla, že s  nimi určitě bude mít o čem hovořit.

RČ

Čas prázdnin a dovolených - akce sboru a YMCA Braník

Blíží se léto a s ním i koupání, výlety, poznávání cizích krajů, zvelebování chat i chalup. Ale i prohloubení vztahů s  lidmi, které máme rádi a nová setkání.

Přejeme vám, abyste dobře využili letních dnů k rekreaci i  potěše. A to ať už pojedete sami s rodinou nebo se zúčastníte některé ze sborových akcí:

Akce YMCA Braník
1.7. - 14.7. Rallye deseti jezer - vodácký putovní tábor
13.7. - 23.7. K Pramenům Amazonky - vodácký putovní tábor
13.8. - 26.8. LOST IN THE MOUNTAINS - pěší putovní tábor v Rumunsku

Sborové akce
28.7. - 12.8. tábor pro mladší děti - Běstvina
29.7. - 12.8. tábor pro starší děti - Pecka "Plavba Jitřního poutníka"
19. - 26.8. sborová rekreace v Herlíkovicích

O umění žasnout

Úryvek z knížky O radostech lidské duše s Maxem Kašparů:

Současný člověk pomalu ztrácí vlastnost, která obohacuje jeho život. Umění žasnout......

Kdo ještě v dospělosti dovede žasnout nad západem slunce, zpěvem ptáků nebo nad dětským kočárkem, aby se pomalu ohlížel, zda ho nikdo nevidí a zda nebude prohlášen za blázna....

K radosti lidské duše patří také umění žasnout. Žasnout znamená být vděčným, žasnout znamená radovat se z  tajemství, žasnout znamená vidět "za věci viditelné". Žasnout znamená žít jako dospělý, ale radovat se jako dítě. Už Písmo v Lukášově evangeliu líčí, jak po jednom Ježíšově zázraku všechny zachvátil úžas, chválili Boha, byli naplněni bázní a říkali: "Co jsme dnes viděli, je nad naše chápání." A na jiném místě se hovoří o tom, že kdo nepřijme Boží království jako dítě, vůbec do něj nevejde.

Vzpomínka na loňské prázdniny

(poznámka redakce internetové verze: v tištěné Bráně jsou uvedeny fotografie z následujících akcí)

Vodácký tábor Kwisa
Vodácký tábor Kwisa II.
Vodácký tábor Kwisa
Tábor Pecka