Pravidelný sborový program

BOHOSLUŽBY: neděle 9,30
každou první neděli v měsíci jsou rodinné bohoslužby
Před bohoslužbami od 8,30 modlitební chvíle
MLÁDEŽ: pondělí 19,00
DOROST: úterý 17,00
BIBLICKÁ HODINA: středa 18,00
BIBLICKÁ PULHODINA PRO MATKY S DĚTMI: čtvrtek 15,30
BIBLICKÁ VÝCHOVA DĚTÍ : čtvrtek 16,00

Úřední hodiny bratra faráře PhDr. Luďka Rejchrta:
pondělí 10,00 - 11,30
středa 17,00 - 18,00
pátek 10,00 - 11,30

Bohoslužby o svátcích:

16.12. 14,00 a 16,00 vánoční hra
23.12 9,30
24.12. 16,00
25.12. 9,30
30.12. 9,30
31.12. 16,00
1.1. 9,30

Kontakty na sbor

Adresa sboru: Modřanská 118, 147 00 Praha 4 - Braník
Telefon: 44 46 10 37

Bankovní spojení: Poštovní spořitelna, úč. 135027438/0300

Adventní kázání

Toto kázání bratra faráře Luďka Rejchrta jsme slyšeli první adventní neděli, ale neuškodí, když si je ještě jednou přečteme.

Text: 1. Jan. 5, 9-15 Čtení: Luk. 1, 26-38

My všichni už od školních let získáváme vědomosti a  poznatky od svých učitelů, z učebnic, které psali odborníci, tvoříme si úsudky podle informací, jež k nám proudí ze všech stran. Jsme odkázáni na vědce, kteří nás poučují o tajemství hmoty či o tom, jaké bude zítra počasí. Bereme vážně hlášení o průjezdnosti silnic v dopravní špičce nebo o vývoji měnového kurzu.

Apoštol Jan nám to nevymlouvá. Ale vychází z tohoto našeho přístupu, aby nám řekl něco důležitého: "Přijímáme- li svědectví lidí, oč větší je svědectví Boží. Boží svědectví je to, co pověděl o svém synu". Jsou ještě důležitější informace, které potřebujeme - a ty nám dává Pán Bůh o svém synu. Dnes jsme slyšeli slova anděla Gabriele, který oznamuje Boží svědectví Marii. Dítě, jež se jí narodí, se bude jmenovat Ježíš, bude králem a jeho království nebude konce. Všechno má svůj konec, ale jeho království nikoli. "Boží svědectví je to, co pověděl o svém synu", připomíná nám Jan.

Ten Ježíš z Nazaréta je král a Boží syn, to slyší Marie. Mohla o tom pochybovat a Boží svědectví popřít svou nevěrou. Pro každého člověka je i tato možnost: nad tím, co říká Bůh, pokrčit rameny a nebrat to vážně. "Kdo nevěří Bohu, dělá z  něho lháře, protože nevěří svědectví, které Bůh vydal o svém Synu." Marie uvěřila a v této poslušné víře vyznává: "Jsem služebnice Páně, staň se mi podle tvého slova." V tom je její sláva, že přijala Boží svědectví.

A přece to svědectví se týká každého z nás. Je to svědectví, o němž píše Jan: "To je to svědectví: Bůh nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu." Pán Bůh nám dal něco tak velikého, že na to nestačí žádné naše vyjádření. Ani Bible se to nepokouší vysvětlit, protože bychom to svým rozumem nepochopili. My známe vždycky jen život završený smrtí. Básník si posteskne: "Na jednu radost tišíc bolestí - a to je život celý ..." V Božím Synu nám Bůh dal život, nad nímž můžeme jen žasnout: život s ním a v jeho lásce.

Celý advent nám ukazuje k světlu naděje, jež v Božím Synu září do temnot našeho živoření. On přišel, abychom měli život, který je spojen s Bohem a nezničí jej ani smrt. Kdo má ve víře osobní vztah k Ježíši jako Božímu Synu, kdo přijímá Boží svědectví o něm jako kdysi Marie, ten už teď má ve svém životě spojení s věčností a smrt je mu branou do života. Kdo má jen sebe a nevěří Bohu, který se přihlásil ke svému Synu Ježíši, žije jen svou smrt.

Není to škarohlídství ani škatulkování lidí.

Tak to prostě je a je dobře se nad tím zamyslet: "Kdo má Syna, má život, kdo nemá Syna Božího, nemá život." A můžeme si stále znovu opakovat Janova slova jako shrnutí celého evangelia, z něhož se v adventu smíme radovat: "Bůh nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu."

Amen

Zvěstování anděla Gabriele

Do Nazaretu anděl Gabriel od Boha z nebe poslán byl,
aby dívce bdící, pranic netušící, narození syna oznámil.
Dí anděl: "Jméno Ježíš bude mít - a jako David kdysi vlád´-
i on bude králem a na trůnu stálém až na věky bude kralovat!"
Dívka se táže: "Jak to může být? Jak se to všechno stane teď?"
"Nic u Boha mého není nemožného!" - uslyšela jeho odpověď.

z vánoční hry - L. Rejchrt
nahráno na CD
"Má město dvanáct bran"

Jak vznikl adventní věnec

Víme, že jde o německý zvyk. Ale jak opravdu vznikl? Bylo to asi v roce 1850. V mnoha městech byly sirotčince. Také v  Hamburku byl jeden takový smutný dům pro děti bez rodičů. Nesl název "U drsného rohu". Životní podmínky tam byly skutečně drsné. Vše se změnilo, když se sirotčince ujal farář Wichern. Když se blížily vánoce, žebral po celém městě, aby mohl dát každému dítěti pod stromeček nějaký dárek.

Navíc dostal nápad, jak by děti mohly poznat radostné očekávání přicházejících vánoc. Položil v jídelně na stůl kolo od vozu obalené smrkovými větvemi. Na větve připevnil 24 svíček. Prvního prosince zapálil první svíčku. S každým novým dnem přibyla další rozsvícená svíčka. Na Štědrý den už hořely všechny.

Později byl farář Wichern přeložen do města Cáchy. Ve své farnosti zavedl též zvyk adventního věnce. Věnec byl upraven tak, jak jej známe my. Měl pouze čtyři svíce, připomínající čtyři adventní neděle a blížící se světlo vánoc.

Manfred Finger

(podle překladu uveřejněného v časopise Babyka)

Slepý obdiv

Před Betlémem celým z perníku
se zvědavě tísní nekonečný dav
v touze také spatřit
ten čerstvě upečený zázrak
dovednosti.

U živého vzkříšeného Ježíše
u Ježíše ne z marcipánu
je stále volno.
U něj se nedá obdivně postávat.

S Ježíšem se musí chodit.

Alois Volkmann

Zápis ze 622. schůze staršovstva

10. prosince 2001

Přítomni bratři a sestry: Rejchrt, Novotný, Černá, Černý, Čierná, Drápalová, Hoznauer, Kučera, Kučerová, Měsková, Nývltová, Plhák, Žilka, Žilková, Horálek, na část jednání M. Mazný

V úvodním zamyšlení hovořil bratr farář o kapitolách "Hledání ztracené jednoty" a "Proč jsme rozděleni" z knihy Jana Pavla II. Překročit práh naděje.

1) M. Mazný informoval o končícím běhu kurzu Alfa. Účastníci kurzu , kteří se od září pravidelně setkávali každý čtvrtek večer, budou pozváni na bohoslužby, biblickou hodinu a další setkání, která se pravidelně konají v našem sboru. Uvažuje se o možnosti uspořádat pro ně několik dalších diskusních večerů v delších intervalech. V budoucnosti by se měl kurz Alfa opakovat pro nové zájemce.

2) Zd. Kučerová přečetla pokladní zprávu za měsíc listopad.

3) Kontrola zápisu z listopadové schůze staršovstva: opravuje se začátek bohoslužeb dne 31. prosince na 16 hod. Kázáním ve dnech 23.12. a 30.12. poslouží bratři J. Horálek a J. Křivohlavý.

4) Požádáme mládež a dorost o pomoc při sbírce na konci bohoslužeb.

5) Bratr kurátor seznámil staršovstvo s návrhem textu směnné smlouvy na část farní zahrady. Po prostudování a posouzení bude smlouva předána manželům Válkovým.

6) CD a kazety s písněmi z branických vánočních her "Má město dvanáct bran" jsou již v prodeji. Staršovstvo děkuje všem, kdo se na této zdařilé nahrávce podíleli, zvláště autorovi písní a obrázku na titulní straně L. Rejchrtovi a  Branickému komornímu souboru se zpěváky.

7) Branická obec Církve československé husitské zahájila bohoslužby v našem kostele. Shromáždění zde se budou konat jednou měsíčně odpoledne.

8) Pro ty, kdo mají klíč od kostela, sdělujeme nová čísla telefonu Telepatrolu: 71774882, 71774942, 71775206.

9) Velice vážně jsme hovořili o našem vlastním zodpovědném přístupu k Večeři Páně a o odpovědnosti rodičů v přípravě dětí pro toto jejich budoucí rozhodování.

10) Člen staršovstva Ivo Plhák navrhl, aby do představenstva Střediska Diakonie pro zrakově postižené byl kooptován Michal Fikejs. Staršovstvo tento návrh odsouhlasilo a  zvolilo Michala Fikejse za člena představenstva.

Zapsala: R. Černá

Seniorátní odbor mládeže

11. listopadu proběhly volby do nového Seniorátního odboru mládeže (SOM).

Novými členy se stali: Alena Hudcová, Karel Matějka, Dana Prajzová, Magda Stolařová, Samuel Titěra, Tomáš Vokatý, Lukáš Černý, Jan Boček a Marek Drápal.

Blahopřejeme Markovi ke zvolení.

Má město dvanáct bran

"Sedm let jsem u vás sloužil..." zpíváme v jedné lidové písni. Co je to proti 25 letům, po které rok co rok bratr farář PhDr. Luděk Rejchrt připravoval v branickém sboru velkou vánoční hru. A dělal to s umem, pílí a radostí. Dosáhl přitom takové virtuozity, že se v posledních létech hra musela opakovat čtyřikrát a ještě to nestačilo pro všechny zájemce. V každé hře hrálo 50 - 60 herců a hereček - dětí z  branické nedělní školy. Připočtěme k tomu orchestr v němž nechyběly vedle houslí flétny, pozoun, klávesy a  violoncello, případně i sbor pěvců dospělých a máme soubor účinkujících. Pro každou z 25 her s neutuchající invencí přinášející novou tématiku s křesťanským zaměřením složil bratr Rejchrt 5-7 nových písní a připravil k nim hudební doprovod. To byla doba setí. Po tomto jaru přišla nyní sklizeň.

Celkem 28 nejkrásnějších písní z tohoto klasobraní branických her s vánoční i celoroční tématikou bratr farář Rejchrt vybral, s dětskými pěvci i Branickým komorním orchestrem to na zámku v Brandýse n.L. nahrál a spolu s  branickým evangelickým sborem to Rosa v předvánoční čas vydala. Vyšlo to jednak ve formě kazety, jednak jako CéDéčko. Dostáváme to do rukou nejen nahrané a nazpívané, ale ke každé z 28 originálních rejchrtovských písní je i  plné znění textu. Titulní obraz města se dvanácti branami na obalu je též z dílny bratra faráře - malíře.

Co je na tom všem tak vzácné? Jde zde o nové - nově vzniklé křesťanské písně pro děti a tím i pro nás dospělé. Tyto písně nejsou nazpívané křesťansky "neutrálně" se ke křesťanství stavějícími profesionály, ale dětmi, které za tím, co zpívají, skutečně osobně stojí - podobně jako i ti, kteří je v orchestru doprovázejí, i když jsou již dospělí. Nic na tom nemění ani to, že dirigent orchestru má nejvyšší hudební vzdělání a hraje v České filharmonii.

To poslední: kde je možno kazety či diskety s apokalyptickým názvem "Má město dvanáct bran" objednat? Jedním místem je sbor církve českobratrské evangelické v Praze 4 Braníku, Modřanská 118 (14700). Dají se sehnat i v knihkupectví Kalich a v jiných křesťanských knihkupectvích. Je možno se obrátit i přímo na nakladatele - Rosu (Thákurova 3, 160 00 Praha 6).

Jaro Křivohlavý

Vánoční básně

Simona Ester Brandejsová

Roční ukrajování

Hladkými doteky kladu
pyl slůvek na papír.
Pyl vysypaný z fotek
žlutých... zkroucených...

Ve čtverci z bledé látky
zralý věk opatruje chléb
okoralý prožitými pátky.

Zvedám, Pane, tvůj dřevěný kříž,
spěchám pro veselé svátky...

Vánoce ve městě

Cukrové panenky
ledových drobných těl
kost v krku přetaví
na horký karamel.

Svatební šaty zmáčené
pohřbily vrzavý krok.
Vlhký ret byl nevinný
minulý rok.

Dopis od anděla

Ve schránce se objevil dopis, prý od anděla.
Autora neznáme. Jak jsme dostali, tak předáváme.

Dva cestující andělé se zastavili, aby strávili noc v domě bohaté rodiny. Rodina byla drzá a odmítla anděly nechat v místnosti pro hosty. Místo toho byli andělé dáni do studeného sklepního pokoje. Když si ustlali na tvrdé podlaze, starší uviděl díru ve zdi a opravil ji. Když se mladší ptal proč, starší odpověděl: "Věci nejsou takové, jakými se zdají". Další noc si šli odpočinout do domu velmi nuzného, ale pohostinného farmáře a jeho ženy. Poté, když se s nimi manželský pár podělil o trochu jídla, co měli, řekli andělům, aby spali v jejich posteli, kde si dobře odpočinou. Další ráno po svítání našli andělé farmáře a jeho ženu v slzách. Jejich jediná kráva, jejíž mléko bylo jejich jediným příjmem, ležela mrtvá na poli. Mladší anděl se rozzuřil a ptal se staršího, jak se to mohlo stát? "První muž měl všechno a tys mu pomohl," obviňoval ho. "Druhá rodina měla málo, ale byla ochotná podělit se o všechno, a tys dovolil, aby jim zemřela kráva."

"Věci nejsou takové, jakými se zdají", odpověděl starší anděl. "Když jsme byli ve sklepním pokoji, všiml jsem si, že v té díře ve stěně byla zásoba zlata. Jelikož majitel byl posedlý chtivostí a neochotou sdílet štěstí, utěsnil jsem mu stěnu, aby poklad nemohl najít. Když jsme další noc spali ve farmářově posteli, přišel si anděl smrti pro jeho ženu. Dal jsem mu místo ní krávu. Věci nejsou takové, jakými se zdají." Někdy je to tak, že neznáme všechny souvislosti. Když máš víru, potřebuješ také důvěru, že vše, co přichází, je vždy ve tvůj prospěch. A to se ukáže časem.

Někteří lidé přicházejí do tvého života a rychle odcházejí. Někteří lidé se stávají přáteli a zůstanou na chvilku, zanechávají nádherné stopy v našich srdcích.

Včerejšek je historie. Zítřek je tajemství. Dnešek je dar. Je to to, co se nazývá přítomností! Myslím, že je neobyčejný život a chuť každého momentu... Je to neopakovatelné!

Tato zpráva přichází od velmi zvláštního anděla.

Pravda je - někdo je na tebe velmi pyšný, někdo na tebe myslí, někdo se o tebe stará, někomu chybíš, někdo chce s Tebou mluvit, někdo chce s tebou být, někdo doufá, že nemáš problémy, někdo je ti vděčný za tvou podporu, někdo chce, abys byl šťastný, někdo myslí, že TY JSI dar, někdo tě miluje, někdo obdivuje tvoji sílu, někdo myslí na tebe a tvůj úsměv, někdo chce být tvým ramenem na vyplakání.

Někdo potřebuje, abys mu to poslal.

Nadační fond Klíček

Děti z nedělní školy vyrábějí záložky. Už se těší, jak je budou před vánoční hrou nabízet přicházejícím divákům. To, co za ně dostanou, předají tak jako v minulých letech nadačnímu fondu KLÍČEK.

Klíček, to je skupina nadšenců, kteří chtějí pomáhat vážně nemocným dětem a jejich rodinám. Od ledna 1999 rekonstruují stoletou školu v Malejovicích a upravují ji na hospic. Jejich práce se již blíží k závěru. Funguje čistírna odpadních vod, topení, výtah, topí se v krbu. Krb, to je ukázka, jak nadšení jednoho dokáže strhnout další.Pan Temr z  Brandýsa viděl dokumentární film o Malejovicích a nabídl, že v hospicu postaví krb. To, že se v krbu již topí, svědčí o  tom, že nesliboval naplano. A není to jen tak nějaký krb na parádu. Je v něm ta nejdražší krbová vložka, která vede i do prvního patra a vytápí další místnost.

V březnu bude kolaudace. Ještě je třeba sehnat nábytek a  dodělat hernu.

Požehnání

V neděli 9. prosince bylo požehnáno Veronice Mazné

Tiráž

BRÁNA pro členy a příznivce sboru ČCE v Praze - Braníku. 8. číslo roku 2001. Redakce: Jana Kusáková, Růžena Černá, Jarka Čierná, Aleš Drápal, Pavel Říčan, Míša Bedrníková, Dana Slabá. Toto číslo připravila Růžena Černá

Vánoční dům

(pro děti)

Ozdobený nádherou
vánočních hvězdic a světel,
zpíval náš dům, hop a hou
...a anděl k nebi letěl.

S dobrou zprávou
vznesl se anděl zjevit světu:
Chlapec se narodil, hop a hou
...a úsměv ověnčil tu větu.

Betlémskou tmou
očekávání a tajemství
přišel na svět, hop a hou
...a položen byl do jeslí.

Tvou dětskou hrou
dlouhá mu byla cesta.
Dnes roztančil dům, hop a hou
...a náhle se rozzářila hvězda!

Simona Ester Brandejsová