Příprava ke konfirmaci - 3b. lekce

Boží zákon

Boží zákon aneb Co máme dělat

Bůh chce, aby člověk jednal podle jeho vůle. Už na samém počátku ji lidstvu zjevil, abychom věděli, co je správné a co nikoliv. Každý z nás má svědomí. To nás (je-li funkční) upozorňuje na to, že ublížit druhému je zlé. Všichni lidé cítí, že krást, zabíjet, závidět a neposlouchat rodiče nemůže být správné. I nevěřící člověk to uznává. Jak je to možné?
Patrně proto, že Pán Bůh dal při stvoření člověku do srdce své základní normy, které můžeme pokládat za "přirozený zákon". Apoštol Pavel dokonce mluví o pohanských národech, které jednají "správně", i když neznají Boha:

"Jestliže národy, které nemají zákon, samy od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou samy sobě zákonem, i když zákona nemají. Tím ukazují, že to, co zákon pož Ř 2, 14-15

Ale protože lidské srdce je dost nespolehlivé, Pán Bůh svůj zákon napsal na kamenných deskách. Jako DESATERO je na Sínaji dal Mojžíšovi jako dotvrzení smlouvy, již uzavřel s Izraelem. Desatero je deset základních norem, bez nichž je lidský život ohrožen. Nacismus popřel všechna Boží přikázání a způsobil katastrofu. Autor Satanské bible a zakladatel satanské církve Szandor La Vey vytvořil své devatero, kde hlavním důrazem je: "Satan znamená ukájení choutek, ne odříkání". Bez Božího zákona je svět jedna velká džungle, kde si každý může dělat, co chce. Obrazně: normy Božího zákona jsou dopravní značky, bez nichž hrozí naprostý chaos a kolaps!

Stručně (my se naučíme Desatero v jeho přesném znění) je toto jeho obsahem:

1. Já jsem tvůj Bůh, nebudeš mít jiné bohy! (protože to je zrada a ta se trestá)
2. Nesmíš si mě zpodobňovat! (každé zpodobňování je tvoření modly)
3. Nezneužiješ moje jméno! (k čarování, k modloslužbě)
4. Budeš světiti můj den! (abys mě oslavoval a radoval se z mé lásky)
5. Cti své rodiče! (jsou v Božích službách, jsou prvními svědky dítěti o Bohu)
6. Nezabiješ! (život nepatří tobě, ale Bohu)
7. Nebudeš nevěrný manželce, manželovi! (nejlepší ochrana proti AIDS)
8. Nebudeš krást! (protože s poctivostí nejdál dojdeš, třebaže pomalu)
9. Nebudeš druhému lhát! (pomluva je strašná zbraň)
10. Nebudeš dychtit po ničem, co má tvůj bližní! (závist tě jinak zničí)

Prvních pět přikázání (1. deska Zákona) se týká vztahu k Bohu (páté přikázání o ctění rodičů také, protože rodič seznamuje dítě s Božími normami a tím "patří" k němu). Druhá deska Zákona určuje vztahy k bližnímu. "dvojpřikázání lásky": "Miluj Hospodina Boha svého celým srdcem, celou svou myslí a celou svou duší. To je největší a první přikázání. Druhé pak je mu podobné: Miluj bližního jako sám sebe". (Mt 22, 37-38)

Boží Zákon klade vysoké požadavky, ale my je nedokážeme naplnit. Právě Zákon nám stále potvrzuje, že jsme hříšní lidé, kteří se nemohou Bohu zalíbit (to bychom museli plnit všechno na 100%). Proto nemůžeme být zachráněni plněním Zákona ( i když jsme povinni se snažit co nejvíc), ale jen tím, že Pán Ježíš za nás obětoval sám sebe.

Pamatujme si: nejsme spasení skutky Zákona, ale MILOSTÍ. Né tím, co my děláme pro Pána Boha, ale co Pán Ježíš učinil pro nás. Samozřejmě: křesťan má žít k Boží slávě. Ale dělá to z vděčnosti a z vědomí, že spásu si nemusí "vysloužit", ale je mu v Kristu darována zdarma, bez zásluh a "skutků Zákona".
To je právě v křesťanství něco naprosto ojedinělého. Bůh mě přijímá takového, jaký jsem, protože věřím v Ježíše Krista, "svého věrného Spasitele, který za všechny mé hříchy dokonale zaplatil, .".

[ Seznam ]