Sbor Českobratrské církve evangelické v Praze Braníku
Slova Pána Ježíše o Janu Křtiteli, jak je v tuto třetí adventní neděli slyšíme z evangelia zazněla ve zvláštní situaci. Jan Křtitel, který připravoval cestu Spasiteli svým kázáním i křtem u Jordánu, o něm začal pochybovat. V té době byl ve vězení a trápil se otázkou, zda přece jen se nezmýlil, když v něm viděl Božího krále: Ježíš totiž nejednal tak, jak Jan očekával. Místo spravedlivého trestu nad hříšníky Ježíš hříšným lidem káže evangelium, uzdravuje a pomáhá. Křtitelova představa o ohni, v němž shoří plevy se neshodovala s láskou, jež v Ježíši přišla do zlého světa. Proto se ho prostřednictvím svých učedníků táže: „Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“
Je to pochybující člověk, jako býváme my, když je nám úzko. Žádný hrdina víry, žádný příklad stálosti a naprosté oddanosti. A přece právě teď o něm Ježíš říká něco až nepochopitelného: „Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil větší než Jan Křtitel.“ Ani to zakolísání, které mohlo leckoho zmást, nic nemění na jeho velikosti. V dějinách vystoupilo mnoho osobností vojevůdců, králů, proroků – a přece Jan Křtitel je největší. Takové vysoké hodnocení Pán Ježíš nedal nikomu. Jan připravoval jeho cestu, ukázal na něho a v tom je jeho velikost. Je to velikost, kterou dává Pán Bůh, když si Jana vyvolil, aby byl předchůdce Krista. Ani jeho pochybnosti, ani žalář, z něhož už nevyjde, nemůže umenšit význam jeho poslání. „Mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel.“
Ale Ježíš pokračuje a my cítíme, že jeho slova nechtějí zůstat jen u Jana, u jeho významu a jedinečnosti. Je největší z těch, kdo se narodili z ženy. Je to označení, které vyjadřuje naši tělesnou existenci, která končí smrtí. Ale pro Boží království se člověk rodí jinak. Tak to kdysi řekl Pán Nikodémovi: „Kdo se nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království.“ (Jan 3,5). A apoštol Pavel to potvrzuje: „Tělo a krev nemůže mít podíl na království Božím.“ (1.Korintským 15,50). Ten nejmenší v tomto království, do něhož se rodíme vírou v Ježíše Krista, obmyti křtem a obdarováni Duchem svatým je větší než Křtitel. To je relace, kterou stanovil sám Pán tohoto království. Jan k spáse ukazoval, my ji smíme přijímat. „Toto spasení hledali a po něm se ptali proroci, kteří prorokovali o milosti, která je vám připravena“ – tak jsme to slyšeli z Petrova listu. Jan žil v očekávání Božího království, my však víme, že je nám dáno v Kristu Ježíši. Mít tam své místo, být tam tím nejmenším, je to největší. Tak to vyjádřila básnířka Jarmila Urbánková ve své básni „Šlapač měchů“: „Netoužím po slávě zpěváků, až vejde ve tvé stany. Uveď mě ve svém království v tmavý kout za varhany.“ I tam ten nejmenší je větší než Jan Křtitel, jinak největší z těch, kdo se narodili z ženy.
Už to je veliké tajemství, které nám Pán Ježíš odhaluje, abychom si vážili toho, co v něm je nám darováno, abychom věděli, na čem opravdu záleží: být v jeho království. Ale jeho další slova jsou snad ještě tajemnější: „Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po něm sahají.“ Vykladači je pokládají za ta nejtěžší v evangeliu. A to proto, že z nich můžeme slyšet buď prosté zjištění, že Boží království je potlačováno silou, ale stejně tak ujištění, že toto království jde svou silou do našeho světa. A ti násilníci mohou být opravdu nepřátelé, ale stejně tak lidé, kteří s celou rozhodností se ho snaží získat, strhnout na sebe, protože ji o to jde jako o nejvyšší hodnotu. Takovým „násilníkům“, kteří klepou tak dlouho, až jim je otevřeno, evangelium přeje. Jde o ty, kteří do získání toho nejvyššího dají všechnu svou energii, jako kdysi Jákob, který bojuje s Bohem u potoka Jabok o požehnání. Jde o všechno: to je smysl tohoto násilí, zápasu a uchvacování. Bůh drží s těmi, kteří o jeho království skutečně stojí.
A konečně třetí tajemství: kdo je vlastně Jan Křtitel? „Chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít.“ Z posledních slov Bible v proroctví Malachiášově zní slib, že před příchodem Panovníka se objeví Eliáš, prorok, který vešel do nebe na ohnivém voze. Židé ho čekali právě v této podobě. Ale Ježíš říká: on už přišel. Teď už přichází jen ten Nejvyšší, jeho království, jeho den. To všechno, co říká Písmo, už se naplnilo. Záleží jen na tom, jestli to chcete přijmout. Vždycky záleží na tom, jestli chceme přijmout to, co nám Pán Ježíš říká. Nenutí nás a nemanipuluje s námi. Čeká – jako tenkrát – na náš souhlas a na naši víru.
Amen.