Kázání 6. května 2001

Jubilate

Introit:

1Pt 1,18–21

Čtení:

Sk 3,1–11 a 4,5–11

Text:

1K 6,19–20

Písně:

92, 641, 214, 473, 171, 452

Když před staletími postavili v Praze nedaleko Staroměstského náměstí vznosný kostel, nazvali jej Chrám Svatého Ducha. Tak se jmenuje dodnes. Když apoštol Pavel píše Korinťanům o chrámu Ducha svatého, nemyslí na žádnou architekturu. Pro něho je každý křesťan v korintském sboru tímto chrámem. „Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá, jejž máte od Boha?“

Je to zvláštní, že apoštol zmiňuje tělo jako místo přebývání Ducha svatého. Proč nemluví o duši, která pro řeckou filosofii byla něčím vyšším než tělo? Duše jako chrám Ducha svatého by byla i pro korintské křesťany mnohem přijatelnější. Ale apoštol na žádné podcenění těla nepřistupuje. Už proto ne, že někteří lidé ve sboru si říkali: „Všechno je mi dovoleno.“ Tuto větu čteme v předchozím oddílu. Křesťanskou svobodu, kterou Pavel tak zdůrazňoval, si začali plést se sexuální nevázaností – snad pod vlivem tehdejšího myšlení, že záleží na duši, tu je třeba rozvíjet. Tělo však – jako méněcennější část člověka si může dělat, čeho se mu zachce. Vždyť duše zůstává, tělo stejně zemře.

A právě zde Pavel mluví o tělu křesťana jako o chrámu Ducha svatého. Jistě zemře, ale bude vzkříšeno, jako byl vzkříšen Pán. Bůh dal křesťanu svého Ducha a ten přebývá v jeho těle. Naše tělo má tuto nezměrnou důstojnost, kterou nesmíme degradovat mravní nečistotou. Varujte se smilstva, připomíná apoštol.

Když naše tělo je chrámem Ducha svatého, nepatříme sobě, ale jemu. Bylo za nás zaplaceno výkupné. A apoštol Petr jako by tuto stručnou Pavlovu informaci chtěl upřesnit, když ve svém listě píše: „Z prázdnoty svého způsobu života jste nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou“ (1Pt 1,18). Opravdu nepatříme sami sobě, nejsme sobě nejvyšší autoritou, která určuje životní styl, ten určuje Kristus. Nepatříme sobě, svým touhám, pudům a vášním, svým hormonům a chemii svého těla, ale Duchu svatému, který v našem těle přebývá jako v chrámu.

Dnešní neděle se jmenuje Jubilate, Oslavujte. A náš text končí výzvou: „Proto svým tělem oslavujte Boha.“ Jako ten uzdravený chromý u dveří Krásných. „Vezmi ruce, uč mne sám, co a jak kdy konat mám, vezmi také nohy mé, ať jsou hbity k službě tvé. Vezmi hlas, ať velebí, tebe, Boha na nebi, vezmi rty, bych hlásal všem, u tebe jak šťasten jsem.“

Amen.

← Zpět na seznam kázání