Sbor Českobratrské církve evangelické v Praze Braníku


Kázání 11. září 2011

Introit:
Ž 98,1–2
Čtení:
1S 2,22–25
Text:
Iz 29,17–24
Poslání:
Fp 4,4–7
Písně:
98, 638, 196, 549, 702, 686

Liebe Gemeinde!

Bratři a sestry,


Ganz herzlich danken wir Ihnen dafür, dass wir heute bei Ihnen zu Gast sein können. Wir sind eine Reisegruppe von Mitgliedern und Freunden des OEC in Frankfurt/Oder. OEC ist die Abkürzung für: Ökumenisches und Europa Centrum. Das ist ein Verein in Frankfurt/Oder. Seine Mitglieder wohnen vor allem entlang der Linie Frankfurt/Oder – Berlin, aber auch in Polen.

srdečně Vám děkujeme, že dnes můžeme být Vašimi hosty. Jsme putující skupina členů a přátel OEC Frankfurt nad Odrou. OEC je zkratka pro Ekumenické a evropské centrum, což je organizace ve Frankfurtu nad Odrou. Jeho členové bydlí především mezi Frankfurtem a Berlínem, ale třeba také v Polsku.


Wir arbeiten mit daran, die Kontakte zwischen Deutschland und seinen östlichen Nachbarn zu verbessern. Denn wir wissen: Unsere Welt ist sehr klein geworden, so dass es gut ist, einander zu kennen, um einander zu verstehen. Wir wollen nicht einander fremd bleiben, sondern Nachbarn kennenlernen. Nachbarn sind auch Sie in Tschechien. Deshalb ist es gut, dass wir heute bei Ihnen zu Gast sein können.

Pracujeme na zlepšování kontaktů mezi Německem a jeho východními sousedy, protože si uvědomujeme, že v situaci výrazně se zmenšujícího světa je dobré se navzájem znát, abychom si navzájem porozuměli. Nechceme si zůstat cizí, ale chceme se se sousedy seznámit. Sousedé – to jste i Vy v České republice. Proto je dobré, že Vás dnes můžeme navštívit.


Wir spüren und wissen, wie klein die Welt geworden ist. Kaum etwas noch ist weit weg, kaum etwas „geht uns nichts an“, kaum etwas kann uns „kalt lassen“, an uns vorbei gehen. Der Tag heute ist dafür ein sprechendes Beispiel. Heute vor 10 Jahren geschahen die Attentate auf das WorldTradeCenter und das Pentagon; ein weiteres Attentat endete mit einer Bruchlandung in der Wüste.

Cítíme a víme, jak se svět zmenšil. Jen málo věcí je daleko, není skoro nic, o čem bychom mohli říct, že se nás to netýká a jen stěží nás něco může nechat chladnými, prostě jen projít kolem nás. Dnešek je toho učebnicový příklad. Před 10 lety došlo k útokům na Světové obchodní centrum a Pentagon, další pokus o atentát skončil nouzovým přistáním v poušti.


Die Attentate verursachten Angst; zunächst in den USA, bald aber auch in Europa. Wo immer diese Angst zum Thema wurde, hörte ich vor allem eine Frage: Kann das je wieder gut werden? Können Menschen aus dieser Trauer und Wut wieder herausfinden? Osama Bin Laden stilisierte diesen Massenmord zu einem Krieg der Religionen, und der amerikanische Philosoph Samuel Huntington deutete darin einen Kulturkonflikt (clash of civilizations) zwischen islamischer und westlicher Lebensweise.

Útoky vyvolaly strach, nejprve v USA, ale brzy i v Evropě. Všude, kde se hovořilo na téma „strach“, jsem slyšel především otázku: Může to někdy být zase v pořádku? Mohou se lidé dostat ven z tohoto zármutku a hněvu? Usáma bin Ládin stylizoval tuto masovou vraždu do války náboženství a americký filozof Samuel Huntington v tom spatřuje kulturní konflikt (střet civilizací) mezi islámským a západním životním stylem.


Auch diese beiden Scharfmacher haben Menschen in Angst versetzt und Hoffnung zerstört – die leise Hoffnung, auch Ground Zero könnte wieder ein Land des Lebens, des Wachsens, der Freude werden. Ganz anders macht es der biblische Text, den wir gehört haben. In ihm hören wir eine Stimme der Hoffnung. Woher kommt diese Stimme? Kann da jemand in die Zukunft sehen?

I oba tito agitátoři vzbuzují v lidech strach a ničí naději – tichou naději, že dokonce i Ground Zero by se opět mohlo stát zemí života, růstu a radosti. Úplně jinak to dělá biblický text, který jsme slyšeli. V něm slyšíme hlas naděje. Odkud je ten hlas? Může snad někdo vidět do budoucnosti?


Nein, kein biblischer Profet, keine biblische Profetin kann in die Zukunft sehen. Das unterscheidet die biblischen Profeten von Menschen, die hellsehen, wahrsagen, Kaffeesatz lesen, Karten legen, Horoskope deuten. Biblische Profeten schauen nicht in die Zukunft, sondern schauen sich die Gegenwart ganz genau an. Sie schauen ganz genau hin und fragen: Hat diese unsere Gegenwart eine Zukunft? Sind unsere gegenwärtigen Wünsche, unsere gegenwärtigen Taten, unser gegenwärtiger Lebensstil geeignet für die Zukunft, also zukunftstauglich?

Ne, žádný biblický prorok, biblická prorokyně budoucnost vidět nemůže. To odlišuje biblické proroky od lidí, jako jsou jasnovidci, věštci z kávové sedliny, či vykladači karet a autoři horoskopů. Bibličtí proroci se nedívají do budoucnosti, ale bedlivě pozorují přítomnost. Hledí velmi pečlivě a ptají se: má naše současnost nějakou budoucnost? Jsou naše aktuální přání, naše současné činy, náš současný životní styl vhodný pro budoucnost, tedy použitelný pro budoucnost?


In dem biblischen Text finden wir viele Anregungen für solch einen zukunftstauglichen Lebensstil. Ich will das nacherzählen:

V biblickém textu najdeme mnoho podnětů pro takový pro budoucnost použitelný způsob života. Převyprávím je:


- Menschen hören der fremden Stimme erst einmal zu und wenden sich nicht gleich weg. Sie können sich vorstellen, dass die fremde Stimme, das fremde Gesicht, die fremde Sprache, die fremde Kultur eine Botschaft herbeiträgt, die wichtig wird für sie selbst.

- Lidé si cizí hlas nejprve vyslechnou, neodvrací se hned pryč. Dokážou si představit, že ten cizí hlas, cizí tvář, cizí jazyk, cizí kultura může přinést zprávu, která je důležitá i pro ně.


- Menschen halten ihre Augen offen, auch wenn sie Not sehen und Armut. Sie suchen Wege, damit wenigstens niemand mehr hungern muss; vielleicht auch Wege, dass Kinder doch an der Schulexkursion teilnehmen können. Sie wollen verstehen, wie Menschen arm werden und an den Rand der Gesellschaft geraten.

- Lidé mají otevřené oči také když vidí nouzi a chudobu. Hledají cesty jak zajistit, aby nikdo už nemusel hladovět; třeba i tím způsobem, že děti pojedou se školou na exkurzi. Chtějí porozumět tomu, jak mohou lidé zchudnout a dostat se na okraj


- Menschen lehnen sich auf gegen ungerechte Regierungen, weil sie in solchen Regimen die Ursache für das eigene Elend erkannt haben. Weil sie nicht länger wie die drei Affen leben wollen (nichts hören, nichts sehen, nichts sagen), sondern den aufrechten Gang wagen. Sie widerstehen denen, denen nur das eigene Heil wichtig ist, die Gerichte bestechen oder Schwächere bedrohen.

- Lidé také protestují proti nespravedlivým vládám, protože v takových režimech poznali příčinu vlastní bídy. Protože už nechtějí žít jako ony tři opice (neslyším, nevidím, nemluvím), ale chtějí stát rovně. Stojí proti těm, kteří považují za důležité jen své vlastní blaho, kteří uplácí soudy nebo utlačují slabší.


Ich habe gelesen, dass nach dem 11. September 2001 in US-amerikanischen Schulen Willkommensplakate hingen für die muslimischen Mitschüler: Sie sollten gewiss sein, dass niemand sie haftbar macht für Terroristen, die das islamische Gottvertrauen missbrauchen. So wird Ground Zero wieder zum Land der Hoffnung. Ich habe gehört, dass Demonstranten in arabischen Ländern nicht nach dem Tod, sondern nach einem genauen und fairen Prozess für die Tyrannen rufen. Das dauert viel länger und ist viel quälender, aber so entsteht eine stabile Zukunft.

Četl jsem, že po 11. září 2001 ve školách v USA visely vítací plakáty pro muslimské spolužáky: Měli být ujištěni, že je nikdo nečiní odpovědnými za teroristy, kteří zneužili islámskou víru v Boha. Tak se Ground Zero zase stane zemí naděje. Slyšel jsem, že demonstranti v arabských zemí volají ne po smrti tyranů, ale po spravedlivých procesech s nimi. To trvá mnohem déle a je to bolestnější, ale výsledkem je stabilní budoucnost.


Jesaia lädt zur Hoffnung ein; lädt ein, die Zukunft zu entdecken. Gottes Zukunft.

Izajáš zve k naději; zve Vás k objevování budoucnosti. Boží budoucnosti.


Amen.

Wolfgang Iskraut, farář pro ekumenu (Berlín)
překlad J. F. P.

← Zpět na seznam kázání