Sbor Českobratrské církve evangelické v Praze Braníku
Abigail, rodiče…
příběh o vjezdu do Jeruzaléma se v církevní tradici čte v kostele dvakrát do roka. Na Květnou neděli a v Adventu. Dva okamžiky, kdy si připomínáme nějaké Boží přicházení k lidem. Vánoce a Velikonoce nějak patří k sobě i z mnoha dalších důvodů, já v tuto chvíli vyzdvihnu motiv dětí. O Vánocích si připomínáme narození malého Ježíška. To je jasné. Ale i v tom velikonočním biblickém čtení byly děti zmíněny. Pán Ježíš cituje osmý žalm. To jsou ta slova o ústech kojenců a nemluvňat, která chválí Boha.
Ty děti tehdy při Ježíšově vjezdu do Jeruzaléma volaly „Hosana“. Tedy česky „smiluj se“. Je to prosba o Boží smilování. Rozpoznání, že skrze Pána Ježíše jedná v tomto světě Bůh. A Pán Ježíš má z toho jejich volání radost. Spoléhání na Boží lásku a Boží slitování, to je základ křesťanské víry.
Když křtíme malé dítě, je to vyjádření úplně stejné víry. Abigail si nemůže vůbec nic zasloužit. Ve křtu ji svěřujeme Bohu ve víře, že se nad ní Bůh slituje ne proto, co udělala, ale ze své lásky a milosrdenství. Na nás je jí o tomto Božím milosrdenství vyprávět, ukazovat jí na vlastním životě, že pro nás toto Boží milosrdenství je cenné. Modlit se za ni, aby se k němu jednou sama přiznala.
Jedna z manželek krále Davida se jmenovala Abigail a také jedna ze sester krále Davida se jmenovala Abigal. Bylo to nejspíš oblíbené jméno, protože znamená něco jako „Otec má radost“. Otcem je tam jistě na prvním místě myšlen Pán Bůh. Ale právě tak to platí i pro jejího pozemského otce a vůbec pro nás všechny, že to bude fajn, když se z Abigail budeme moci radovat.
Pane Ježíši Kriste, Tobě ve křtu odevzdáváme Abigail. Prosíme, připoj ji znamením křtu ke svému lidu, dej, aby rostla ve víře, naději i lásce, abys z ní měl radost Ty a měli jsme z ní radost i my. Veď ji i nás, abychom se vzájemně podpírali a pomáhali si na cestě k Tobě.
Amen.
Milé děti, milí bratři a sestry,
dnešní nedělí začíná Advent, takže první otázka je jasná – co je to Advent? Příchod; připravujeme se na oslavu Ježíšova příchodu. Čekáme na příchod.
Bratr Lukáš Pražský, český teolog konce středověku, napsal před několika staletími o píseň přicházení Pána Ježíše do tohoto světa. O tom, že Pán Ježíš Kristus do světa vchází čtverým způsobem. Rád bych si tu píseň s vámi prošel v takovém adventním zamyšlení i zpívání.
Nechte si otevřenou píseň 269, Vesele zpívejme.
1. Vesele zpívejme, Boha Otce chvalme, neb nám Syna svého jednorozeného dal na vykoupení, vzdejme mu chválení.
2. Čtverý Kristův příchod / známe z Písma jistot: / první v těle jeho,/ druhý v duch věrného / a třetí při smrti,/v čtvrtém má souditi.
Takže tu máme 4 příchody: Vánoce, do srdce, při smrti a k soudu.
Jak Pán Ježíš přišel o Vánocích? Narodil se. Je tu docela obyčejné miminko někde v Betlémě ve stáji. Advent je ale doba příprav, doba očekávání. Mohl někdo čekat, že se malý Ježíšek narodí? Kdo a jak? Marie s Josefem určitě. Také anděl Gabriel to moc dobře věděl. Abychom zjistili, PROČ se narodil, zazpíváme si další dvě sloky
3. Proč nejprve přišel, / když z svých nebes vyšel, / ráčil sám povědět: / by sebe dal v oběť / mzdu na vykoupení / za mnohé k spasení.
4. Dále též vyznal sám: / Hle, příklad dal jsem vám, / kterak jsem já činil / a zákon naplnil, / taktéž i vy čiňte, / vůli Otce plňte.
Proč Pán Ježíš přišel na tento svět? Aby naplnil Boží vůli a zemřel na kříži. Dal nám tak příklad, abychom i my plnili Boží vůli.
První příchod už máme, můžeme se zamyslet nad dalším příchodem. Pomohou nám další tři sloky písničky.
5. Druhý příchod jeho / do srdce lidského / darem víry bývá; / proto se ozývá: / Tluku již u dveří, / každý mi otevři
6. a vejdu hned mile, / obdařím té chvíle / předrahou milostí, / sebe účastností, / skrze Ducha svého / obživím věrného.
7. Já jsem ten vinný kmen, / jehož jest účasten, / kdo mou milost mívá, / se mnou spojen bývá / ve vnitřním životě, / v mé církve jednotě.
Jak Ježíš vchází do srdce? Tím, že člověk uvěří. Kdo má Ježíše v srdci, tak chce žít podle Ježíšových slov. Snaží se poznávat jeho vůli, modlí se. Chodí do kostela. Pán Bůh ho posiluje, aby žil lépe.
8. Po třetí přijití / slíbil, když vyjiti / z těla věrný člověk / má již v budoucí věk, / by vyprovázel ho / do domu věčného.
9. Proto kázal bdíti / a střízlivě žiti, / by nás věrné našel, / kdykoli by přišel. / Blaze, kdo se chová / podle toho slova.
Autor téhle písničky, bratr Lukáš Pražský, nám nabízí svoji představu, jak to bude vypadat po smrti. Nu – to je otázka? Co se stane po smrti? Tahle Lukášova představa je moc hezká, hodně se mi líbí. Aby duše po smrti nebyla zmatená, co se děje, tak za ní přijde Pán Ježíš a vezme si ji k sobě. Kdo umřel jako křesťan, tak určitě Pána Ježíše pozná a půjde s ním. Proto se křesťané smrti vůbec nemusí bát. Mají za sebou ten druhý příchod (do srdce) a od tohoto druhého příchodu se vlastně už celý život připravují i na ten třetí.
K jakému soudu? Používá se někdy pojem „poslední soud“. Podívejme se, co nám napoví písničkou Lukáš Pražský, zazpíváme poslední tři sloky.
10. Čtvrtý příchod bude, / když den soudný přijde; / to bude hrozný den, / kdy půjdou z hrobů ven / v předěšení všichni, / bezbožní a hříšní.
11. Proto se připravme, / hotovi postavme / k svatému pokání / a v ctném obcování; / v modlitbách trvejme, / tak Pána čekejme.
12. Rač, Pane, popřáti / v tvé pravdě zůstati, / abychom v ní bděli, / potom tě viděli, / Pána laskavého, / v den příchodu tvého.
Tenhle svět, jak ho známe, ten jednou skončí a přijde nějaký jiný, lepší. Těsně předtím ale proběhne velký soud. Lidé se dozvědí pravdu o sobě, o všem na tomto světě. Někdo to přirovnal k tomu, že každý půjde jakoby do kina a tam se bude dívat na film o svém vlastním životě. A čím hůř takový člověk žil, tím méně se mu ten film bude líbit. Bratr Lukáš ale v té své písničce moc neřeší, co potká druhé, hlavně se nám snaží říct, co bychom měli dělat my. Zase to souvisí s tím druhým příchodem. Který to byl? Do srdce! Tedy že má být člověk věřící. Takový člověk se těší i na ten Boží soud. Proč? Protože ví o tom, že Pán Bůh je milosrdný a naše hříchy nám odpouští.
Amen.
Na první neděli adventní jsme si vysvětlili hned čtyři příchody Pána Ježíše – Vánoce, do srdce, po smrti a k soudu. Jinou píseň, která by měla všechny tyto motivy, už jsem nenašel. Tak budeme teď zpívat píseň 648 – Kristus je má síla i spasení. Vánoce tam nejsou, ale ty zbývající tři příchodu už nám tam prozní.