1J 5,18–21

Introit: J 10,27–30
Čtení: Ex 31,18–32,14
Text: 1J 5,18–21
Je to opravdu zvláštní a nečekaný závěr Janova dopisu, který křesťanům všech dob tolik pověděl o lásce, již Bůh má k člověku. Poslední slova, která si mají jeho čtenáři zapamatovat, je varování. Varování plné starostlivosti a zvláštní něhy, s níž oslovuje starý apoštol nás všechny: „Děti, varujte se modlářství.“ Tečka a konec. Už v nejstarší době toto strohé zakončení zřejmě budilo pocit neúplnosti; proto některé pozdější řecké rukopisy tam přidaly aspoň slavnostní slovo Amen.

Modly si spojujeme většinou s pohanstvím. Ale vyprávění druhé biblické knihy o modlářství Izraele, který si doslova vytrucoval na Aronovi zlatou modlu, nás z tohoto klamného pocitu vyvádí. Právě Boží lid, s nímž Hospodin uzavřel smlouvu, se rozhodl pro náhražku Boha, náhražku, která je viditelná a hmatatelná a tím srozumitelná. Modla odpovídá potřebám člověka, živý Bůh nikoli. Proto náchylnost k modloslužbě není omezena jen na pohany, ale je v nás všech. Proto Jan píše: Děti, varujte se modlářství.

Toto varování je o to vážnější, že mu přechází veliká radost a jistota, kterou Jan sdílí s námi všemi: „Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost rozeznávat, abychom poznali, kdo je pravý Bůh.“ Pán Ježíš přišel na svět, abychom se nespletli a nezaměnili pravého Boha s jakoukoliv napodobeninou. On přišel do zmateného světa, kde je nespočet falešných božstev ve starobylých i moderních kostýmech, aby těm, kdo se k němu vírou upínají, dal schopnost rozeznávat pravdu od lži. Přišel, abychom nenaletěli ani tomu, co ohromuje svou náboženskou silou a obětavostí; modle přece Izrael obětoval i svůj majetek, zlato a šperky. Opravdu, někdy je převelice nesnadné se v tom všem vyznat, ale Jan je si jist: „Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost rozeznávat, kdo je pravý Bůh.“

A nejde jen o tuto darovanou rozpoznávací schopnost. Už to je veliký dar, ale Jan ví o skutečnosti, která je ještě větší:my totiž nejen o pravém Bohu víme, ale my v něm přímo jsme! A to proto, že jsme v Kristu Ježíši. Apoštol Pavel toto naše nejužší spojení s Tím, který pro nás zemřel a vstal z mrtvých, vyjadřuje obrazem, že jsme údy Kristova těla. Jindy zase napíše křesťanům v Kolosách: „Váš život je skryt s Kristem v Bohu.“ Nejsme jen Bohu blízko, jsme s ním spojeni tak bytostně, jako nenarozené dítě s tělem své matky. Snad právě tímto přirovnáním můžeme si přiblížit tajemství, jež Jan vyjadřuje slovy: „A jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a život věčný.“ Ten, který je jedno s Otcem, jak to sám řekl, Ten, před nímž Tomáš vyznává: „Můj Pán a můj Bůh“, on i v pohledu svého apoštola je ten pravý Bůh a věčný život. Proto přišel, abychom tohle mohli rozpoznat, abychom se k němu mohli modlit se stejnou důvěrou jako se tenkrát modlil Mojžíš za svůj nevěrný národ. „On je ten pravý Bůh a život věčný.“

Tak veliké věci křesťan ví, tak cenné dary dostal, tak úzce je spojen s ním. A přece Jan končí slovy, o nichž bychom měli hodně přemýšlet, protože jsou nadmíru aktuelní právě v dnešní době: „Děti, varujte se modlářství.“ V řeckém textu je uveden výraz EIDÓLON, z něhož vzniklo slovo „idol“. Lidé mají své idoly, na něž jim nesmí nikdo sáhnout, své modly a modličky, jimž vzdávají čest, kterým slouží, ba otročí, pro něž jsou ochotni se vzdát všeho, ba i života. Když první místo, jež má mít v našem životě jen pravý Bůh, reservujeme pro cokoliv a kohokoliv jiného, jsme až po krk v modloslužbě. Rabbi Jotam, židovský teolog, o tom moudře pověděl: „Modly se zdají krásné, dokud si je pěstuješ. Když se jich však budeš chtít v nouzi chytit, rozpustí se ti v dlaních a protečou ti mezi prsty jako voda, voda potopy, v níž zahyne ten, kdo se v ní ocitl. Kdežto Hospodin je jako skála. Stojí na tvé cestě a neuhneš mu. Když před ním zavřeš oči, narazíš na něj a ta srážka tě zraní. Když ho, Skálu, chceš hníst a utvářet podle svého, asi jako hrnčíř hlínu, rozedřeš si ruce do krvava a nic nedokážeš. Když se ho však v nouzi zachytíš, udrží tě a ponese tě k cíli.“

Abychom nezavěsili svůj život na něčem, co zklame, ale na pravém a živém Bohu, který má tvář Ježíše Krista, i nám, kteří jsme sice dostali schopnost rozeznávat, ale ani jako věřící lidé nejsme imunní proti všem pokušením, apoštol Jan píše: „Děti, varujte se model.“

Amen.