1Pt 5,5b–7
Kniha: Čtení: Sd 6,7 | Text: 1Pt 5,5b–7
Datum: 5. 5. 2002
Autor: bratr farář Luděk Rejchrt
Písně: 25, 188, 649, 191, 178, 172
Introit: J 16,21–24
Čtení: Sd 6,7
Text: 1Pt 5,5b–7
Když nás tento oddíl volá k pokoře, není to proto, abychom měli ještě víc pocitů méněcennosti a komplexů zbytečnosti. Je to naopak proto, abychom umožnili Pánu Bohu jednat v našem životě. On stojí proti pyšným – řecké slovo zde užité lze přeložit jako „vzpírat se“ vzpírá se přistoupit na model života pyšného člověka. Ale za to dává milost pokorným, tedy svou přízeň a náchylnost. Člověk se zřejmě nerodí pokorným, nemá to ve výbavě, spíše se o to musí snažit, ba musí se pro cestu pokory rozhodovat. „Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží“ je trvalá výzva pro nás, abychom uznali svou omezenost, nicotnost a bezvýznamnost před svatým Bohem, který má nikoliv chvějící se a stařecky unavenou ruku, ale mocnou ruku, která jedná a prosazuje Boží úradky. Gedeon, který má původně vojsko v počtu třiceti tisíc bojovníků, musí se pokořit před mocnou rukou Boží, propustit většinu a zůstat jen s třemi sty. Jaký to políček jeho velitelské důležitosti! A přece jen v pokoře, že všechno záleží na Pánu Bohu, že on určuje vojenskou strategii, že on má právo do všeho mluvit, může Gedeon zvítězit. Pokora před Bohem znamená vlastně přiznat mu právo, aby to dělal jinaknež my, aby křížil naše záměry, aby se dála jeho, nikoliv naše vůle. Nejen celé Písmo, ale také lidské dějiny svědčí, že pýcha předchází pád. Ale pro pokorné je v našem oddílu připomenut opačný pohyb: „aby vás povýšil v ustanovený čas.“ Pán Bůh nás nechce zašlápnout a zdeptat, ale vytáhnout nahoru, k světlu a k naději.
A proto jedním dechem apoštol zve k druhému odvážnému počinu: „Všechnu svou starost vložte na něj.“ Podle původního textu můžeme přeložit ještě výrazněji: „hoďte svou starost na něj.“ Bible nám neradí jako veselý kumpán, že to chce klid a nic si nebrat, ba všechno hodit za hlavu. To prostě nejde. Ale hodit to na Toho, který nás k tomu hlasem svého svědka vybízí, to můžeme a smíme. Právě pokorný člověk smí se odvážit téhle troufalosti: hodit všechno, co je nad jeho síly, na nebeského Otce. A to v jistotě, kterou garantuje celé evangelium a jež je zde vyjádřena tak srozumitelně:„neboť mu na vás záleží“ . Nejsem jehla v kupce sena, bezvýznamná nicka, ztracenec v neřešitelných otázkách po smyslu bytí, jsem ten, na němž Pánu Bohu záleží. Není to zbožné přání, je to tak jisté jako kříž, kde pro mě zemřel Boží Syn.
Amen.