Najdete nás: Modřanská 1821/118, 147 00 Praha 4
ukázat na mapě

2K 8,9

Kniha: Čtení: L 2,1–14 | Text: 2K 8,9

Datum: 24. 12. 2006

Autor: bratr farář Luděk Rejchrt

Introit: Iz 9,5–6
Čtení: L 2,1–14
Text: 2K 8,9
Slova, která k nám dnes zní jako vánoční text, ve srovnání s Lukášovým vyprávěním o narození betlémského dítěte jsou velmi střízlivá a prostá. Není divu – však apoštol píše korintskému sboru o sbírce na chudé křesťany v Jeruzalémě, na niž i oni mají přispět. Na Boží lásku, kterou poznali v jeho Synu, mají odpovědět láskou k potřebným bratřím. „Znáte přece štědrost našeho Pána Ježíše Krista, byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli.“

I když tato krátká větička je v celé souvislosti Pavlova listu zdůvodněním provokřesťanské sbírky, přece stále znovu nám otevírá smysl vánoc, který se dnes tak těžko hledá. Apoštol nevypráví vánoční příběh, ale připomíná Korinťanům jeho nejhlubší obsah: „Znáte štědrost našeho Pána Ježíše Krista.“ Pán Ježíš se dává člověku: to je smysl jeho vtělení, když se narodí. Dává se člověku, který si to nezaslouží, dává se mu až do posledního dechu na kříži. „Jezu Kriste, štědrý kněže, s Otcem, Duchem jeden Bože, štědrost tvá je naše zboží z tvé milosti.“ Víme, že máme štědrého Pána, který nás o nic dobrého neošidí, ale ve své štědrosti nás obdarovává každý den.

Když se naplnilo slovo proroka a narodil se jako dítě, jehož jméno je Předivný Rádce, Mocný Bůh, Otec věčnosti, Kníže pokoje, neměli pro něho místa pod střechou. Stal se tím nejchudším, doslova bezdomovcem: lišky mají doupata, ptáci hnízda, ale on nemá, kde by hlavu sklonil, tak si povzdechl. Byl bohatý, byl roven Bohu, žil od věčnosti v plnosti jeho lásky, ale všeho se vzdal a na kříži už nemá nic, ani přítomnost Otcovu. Proto volá „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Neměl to zapotřebí, ale stal se tak strašně chudým záměrně – pro vás, vysvětluje apoštol Korinťanům. Nebyli to žádní ideální lidé, Pavel měl s nimi často trápení. „Když někdo přijde a zvěstuje vám jiného Ježíše, než jsme my zvěstovali, klidně to snášíte!“ (1K 10,4) Žádné osobnosti, žádné křesťanské charaktery, lidé, kteří nemají nejmenší rozpoznání. Kvůli takovým lidem se stal Boží Syn chudým, aby oni z toho měli prospěch, aby zbohatli jeho chudobou! „Znáte štědrost Pána Ježíše Krista: byl bohatý a pro vás se stal chudým.“

Ani nádherný oddíl z Lukáše člověku nic neřekne, pokud neví: to se stalo pro mne! Pro mě Boží Syn se vzdal všeho, abych já všechno v něm dostal. Ta píseň andělů v betlémské noci se týká i mně: Bůh má i ve mně, který se tolikrát nesnáším, zalíbení. Proto se stal Pán Ježíš člověkem, dobrovolně sestoupil na naši úroveň, abychom mohli se stát Božími dětmi. Proto vyznáváme: Věřím v Boha, Otce všemohoucího.

Chudoba jeslí a prokletost kříže – to patří v příběhu našeho Pána k sobě. To je ponížení pro naši spásu, to je jeho chudoba pro naše zbohatnutí k životu věčnému. Bohatství, které si získáme na světě, na světě zůstane, bohatství, které máme od něho, nám nevyrve ani smrt. Pro nás přišel, nám, nám narodil se! „Byl bohatý, ale pro vás se stal chudým.“

Amen.