J 21,15–19

Písně: 66, 417, 390, 178, 150
Introit: Žd 4,14–16
Čtení: Ez 34,1–15
Text: J 21,15–19
Ten zvláštní rozhovor Vzkříšeného Pána se Šimonem Petrem začíná po jídle. Ježíš se zjevil svým učedníkům – o tom vypráví předchozí oddíl z evangelia – při jejich všednodenní práci. Byli rybáři a té noci měli špatný lov. Vracejí se za svítání zpět s prázdnými sítěmi. Ale kdosi na břehu, jehož hned nepoznali, svým slovem to změní: když jej uposlechnou, sítě jsou plné. A tehdy Jan, jeho milovaný učedník jej pozná a Petrovi řekne: „Je to Pán!“ A evangelista nám zaznamenal, že Petr chtěl být u něj co nejdříve a když byli blízko břehu, brodil se k němu vodou. Co všechno mu asi chtěl říct! Vždyť jej třikrát zapřel! Jak by jej neměl prosit o odpuštění. Ti ostatní se lopotí s plnou sítí, ale on chce být už u svého Pána, aby s ním mohl mluvit.
Ale právě to nejde. Mluví Ježíš a říká jim: „Pojďte jíst!“ Na břehu, kde hoří oheň, aby se zahřáli, je pro ně připravena ryba a chléb. Ten, který jde za nimi v ranním svítání k Tiberiadskému jezeru, myslí na to, aby jim bylo dobře, aby se netřásli zimou a nekručelo jim v žaludku, aby se posílili po těžké práci. On bere vážně lidské tělo a jeho potřeby. Proto nejdříve i Petrovi připraví teplo a jídlo.
„Když pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra. Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než ti zde?“ Petr se brodil k Ježíši, aby mu ukázal, jak ho potřebuje, snad aby ho poprosil o odpuštění. Ale nezačíná on, ale Ježíš. A je to vskutku pastorační rozhovor na té nejvyšší úrovni. Není zde ani slovo o tom, co provedl, když jej třikrát zapřel. Ježíš se ho neptá, zda si je toho vědom a zda cítí svou vinu. Ptá se ho na lásku. A nenazývá ho Petrem, Skalou, tím jménem, jež mu kdysi dal v souvislosti se svou Církví, ale jmenuje ho Šimonem. Je to velmi jemné připomenutí, že Skála se stala prachobyčejnou třtinou. Petr byl přesvědčen, že kdyby všichni Ježíše opustili, on nikoliv. Měl o sobě přesvědčení, že je lepší, statečnější a věrnější než ostatní a přitomklesl nejvíc. Jistě rozuměl, kam Ježíš míří, když se ho ptá: „Miluješ mne víc než ti zde?“ A zdá se, že si pořád dost věří, když odpoví: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“
Neodpovídá slovem „miluji tě“, ale „mám tě rád“. V řeckém textu jsou to dvě odlišná slova. První vyjadřuje lásku, která se dovede obětovat, druhé znamená „být přítelem“. Petr ví, že na to první nemá, ale říká Pánu: ty víš, že jsem tvůj přítel.
Podruhé slyší totéž a odpovídá stejně. A potřetí Ježíš přistupuje na jeho způsob a ptá se ho: Šimone, synu Janův, máš mě rád? Jsi můj přítel? Tehdy se učedník zarmoutil. Ježíš mu nepřipomínal jeho selhání, ale on při třetí otázce pochopil, že právě o to jde: třikrát jej zapřel. A tehdy mu řekne: „Pane, ty víš všechno.“ Ty víš, jak to se mnou dopadlo, když jsem ti toho tolik nasliboval, ty víš, jak jsem si věřil a jak jsem se povyšoval nad druhé. Ty víš, kdo jsem, ale ty víš také, že tě mám rád!
Až sem jej jeho Pán chtěl dovést, k této pokoře, v níž si uvědomí svou slabost. Protože On ho neodepsal a nezbavil úkolu být Skalou, oporou pro druhé. Naopak: Šimon bude Petrem jen tehdy, jestli nebude spoléhat na sebe, ale na moc svého Pána. Však tomu, kdo jej zklamal a už nemůže tvrdit, že je lepší než druzí, dává třikrát stejný úkol: být pastýřem jehoovcí a beránků. Řecký text užívá slova, jež označuje ty malé, nevyrostlé ovečky. O ty nejmenší, kteří potřebují péči a lásku, se má starat Šimon Petr. Ne jako ti pastýři, na něž si ústy proroka Ezechiele stěžuje Hospodin: „Neduživé jste neposílili, nemocnou jste neléčili, po ztracené jste nepátrali, panovali jste nad nimi násilně a surově.“
Petr navzdory svému selhání má být pastýřem, který slouží ovečkám Kristovým. To je milosrdenství Páně, které si připomínáme dnešní neděli Misericordias Domini. Ani nad námi, kteří jsme si tolikrát mysleli, že jsme lepší a teď jen pokorně vyznáváme jako Petr: „Pane, ty víš všechno, ty víš také, že tě mám rád!“ on nezlomil hůl. „Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobe zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu. Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas.“
Amen.