Mt 2,1-21 – mudrci a útěk do Egypta – rodinné

Kdy končí Vánoce? Na svátek tří králů? Jmenovali se Kašpar, Melichar a Baltazar a hvězda je dovedla do Betléma, že? Takk si to přečteme:

Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ (Mt 2)

Tak kolik jich bylo? Nevíme. Když to čteme dál, dozvíme se, že přinesli tři dary. A tak to někomu přišlo, že asi byli tři. Ale mohli být klidně jen dva. Nebo, protože ty dary byly opravdu vzácné tak se na ně mohlo složit víc lidí. Zkrátka nevíme. Takže, když se pozorně zadíváte na náš perníkový betlém, kde je těch mudrců šest, tak to klidně může být přesně podle pravdy.

A co ti králové? Ve skutečnosti jsou to mudrci. Doslova mágové. Zkoumali hvězdy, dnes bychom řekli, že to byli vědci.

A co ta jména: Kašpar, Melichar, Baltazar. Kde se to vzalo? Když teď bude tříkrálová sbírka, tak někteří lidé si nechají na dveře napsat od koledníků K+M+B+. Původně se to psalo takto C+M+B. Je to zkratka tří latinských slov: Christus + mansionem + benedicat +. To znamená: Ať Kristus + tomuto domu + požehná. A ta znaménka jsou nejsou žádná plus. To je znamení kříže.

No a poslední otázka: Byli to moudří mužové, kteří se vydali za hvězdou. Dovedla je ta hvězda do Betléma? Maluje se to tak, že? Ale kam ve skutečnosti došli? mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě. Proč asi? Kde byste vy hledali krále? No přece v paláci. Copak se rodí králové ve stáji?

Jak ale nakonec vlastně našli to správné místo? Říkali jsme, že byli moudří, že ovládali tehdy známé vědomosti lidstva? Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: `A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.´“ (Mt 2)

Tu správnou odpověď a cestu nakonec najdou v proroctví proroka Micheáše, tedy v Božím slovu. Skrze Bibli. Díky tomu mudrci doputovali na správné místo a poklonili se nově narozenému panovníku.

Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu. (Mt 2)

To, že se nakonec mudrci přišli poklonit Ježíši je to nejlepší, co mohli vyzkoumat a je to nakonec to jediné, co stojí z celé úctyhodné východní moudrosti za zmínku. Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.

Tohle jsme si připomněli z minulé nedělky. Zazpíváme písničku a řekneme si, jak ten příběh pokračuje.

Píseň 498 – Za císaře Augusta

Text kázání: Mt 2,13-21

Zatím byl ten příběh docela milý. Ale jak jsme ho četli, zaznělo tam už něco hrozivého. Asi jako když vidíte na obzoru temná mračna a říkáte si, ona možná přijde bouře. Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém. Co to znamená, jak to vypadá, když se někdo znepokojí? Králi Herodovi ta zpráva vzala pokoj. Vzala mu klid.

Tady něco nehraje, ne? Není to zvláštní? Jak si představujete krále? Je král mocný nebo ne? Rozkazuje a všichni jeho příkazy poslouchají. Může rozkazovat vojákům, poddaným. Dokonce může vyhlásit válku. Je po přísnou ochranou. A Herodovi se nikdo neodvážil postavit. Představte si to, byl tak mocný a hlavně tak krutý, že nechal popravit dva své vlastní syny, když se mu zdálo, že by ho mohli chtít svrhnout.

A to je to, co tu nesedí. Nám se zdá, že když je někdo mocný, nebo dost krutý, tak se nikoho a ničeho nebojí. Ale Herodes se bál. Představte si to – bál se malého dítěte.

Není to divné? Copak může malé dítě krále přeprat? Může někoho ohrozit? Na koho byste vsadili, kdyby došlo na zápas?

Jenže to je právě na Bibli hrozně zajímavé. Ukazuje nám, že existuje víc než jeden druh síly. Že je na jedné straně síla svalů, zbraní, peněz. A zdá se, že kdo tohle všechno má, tak je nejsilnější a všechny ostatní přemůže.

A pak je tu ještě jiná síla. Síla pravdivého slova, síla spravedlnosti, síla milosrdenství, odpuštění.Která ta síla je větší?Nemyslete si – obě ty síly jsou potřebné. Když potřebujete zvednout těžké břemeno, bránit svou zemi, něco zvládnout, tak potřebujete i ty svaly, peníze a někdy dokonce i ty zbraně. Ale když tohle všechno má člověk, který není spravedlivý, který lže, který není milosrdný, který nemá rád druhé lidi jenom sebe – pak se z takové síly stane nelítostná krutost. A když se někdo takový dostane k moci, je to pohroma pro všechny okolo.

Někdy je to strašně těžké věřit, že ta síla pravdy a spravedlnosti je víc. Že láska je silnější než nenávist. Proto se to učíme třeba v pohádkách. Nebo skrze bibli, která nám napovídá: Tak vy si myslíte, že Herodes je silný? Houby. On se ve skutečnosti třese jako ratlík. Protože se bojí o svou moc, o sebe. A dokonce čteme, že s Herodem se znepokojil celý Jeruzalém. Všichni, kteří spoléhají na takové bezcitné a kruté lidi se pak třesou spolu s nimi, nebo před nimi.

Když se takové bezcitné moci postaví jediný člověk který říká pravdu a nebojí se o sebe, tak se ho takoví mocní lidé často bojí. Ať se jmenuje Mojžíš, Jan Křtitel, Ježíš, Jan Hus, Milada Horáková nebo Václav Havel. Zkuste se rodičů na ta jména zeptat.

—

Přitom ale nejhorší je, že takový člověk, který spoléhá na sílu násilí, na své pěsti, zbraně, může napáchat hodně zla. Když někoho zbije, šikanuje, okrádá anebo jako ten Herodes, který Když poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se  – a dal povraždit všechny chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let (Mt 2)

Zabít člověka je ta nejhorší věc na světě. Ale zabít dítě je ještě horší. Protože berete druhému jeho budoucnost. Jeho naději. Je to strašně smutný příběh. Bible nám ukazuje pravdu o našem světě, že když se dá dohromady moc, sobectví a krutost, dějou se strašlivé věci.

Ale ten příběh taky ukazuje, že to tomu Herodovi nebylo nic platné. Navzdory tomu řádění se nezbavil toho, komu se přišli mudrci poklonit a koho on se bál. Za Marií a Josefem totiž přišel anděl, aby je varoval a oni utekli i s malým Ježíšem do Egypta, kde zůstali až do Herodovy smrti.

Tři věci k zapamatování:

1. nestačí jenom vědět, že je něco dobrého. Je potřeba se zvednout a být u toho osobně – jako ti mudrci.
2. i když se nám zdá, že je někdo mocný a neporazitelný, čím je krutější, tím víc se bojí. Pravdy, naděje, těch, kteří se ho nebojí.
3. na světě jsou síly, které mohou ničit, bořit, zastrašovat, ubližovat. Síla, která může i zabíjet – tak jako tehdy Herodes v Betlémě. Může být brutální, může použít násilí, armádu. Její největší silou je strach, který vyvolává, ale zároveň je její největší slabinou. Ale pak je tu ještě silnější moc – moc toho, který se z lásky k druhému obětuje, vydává, odpouští. Taková moc není vidět na první pohled. Ale opravdu moudří lidé – jako třeba ti v našem příběhu – uctívají právě ji a neváhají překonat překážky, aby jí hledali, aby za ní putovali a našli. Jsou jí ochotni obětovat to nejcennější. Spojencem této síly je víra a její nejsilnější zbraní láska, která sice neumí druhé k ničemu donutit, ale zato je umí proměnit.

amen