2K 13,11–19

Introit: Ř 11,33–36
Čtení: Mk 9,17–27
Text: 2K 13,11–19
Těmito slovy, jež slyšíme z kazatelny každou neděli jako apoštolský pozdrav, končí apoštol Pavel svůj druhý list do Korintu: „Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi.“ A my jsme byli svědky křtu, který se děje vždy ve jménu Otce, i Syna, i Ducha svatého, jak to určil sám Vzkříšený Pán.

Slova křtu i apoštolský pozdrav nám svědčí o Bohu, jehož nedokážeme pochopit svým omezeným rozumem a kterého nemůžeme uspokojivě vystihnout žádnou definicí. „Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti i vědění“ – žasne apoštol. A něco z toho úžasu vyjadřuje i dnešní neděle svaté Trojice. Je jeden Bůh, ale v Písmu se nám dává poznat jako Otec, Syn a Duch svatý. Tato pravda, kterou přijímáme vírou, se nedá zjednodušit ani upravit; plnost biblické zvěsti tomu brání. Bylo by to stejně pošetilé, jako zjednodušit trojúhelník. Proto křtíme v trojím ménu toho, který je jeden Bůh a o němž vyznáváme s apoštolem: „Z něho a skrze něho a pro něho je všecko.“ (Ř 11,36)

Tato zvěst o živém Bohu, v němž má všechno svůj počátek, své trvání i svůj poslední smysl, zbavuje pocitu marnosti, který na nás tak často padá. Když On nás stvořil pro sebe, náš život je s ním spojen a nejsme na světě náhodou či omylem, ale z jeho rozhodnutí, v němž je láska. Však apoštol svým přátelům, které zve k radosti, k povzbuzování, nápravě i jednomyslnosti slibuje: „Bůh lásky a pokoje bude s vámi“.

I když jsme pokřtěni ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého, o hloubce Božích tajemství nemáme ani tušeni. Reformátor Melanchthon řekl správně, že spíš než je prozkoumávat máme se před nimi pokorně sklánět. A přece si můžeme být jisti Boží přítomností, v níž je láska a pokoj. Ten pozdrav Korinťanům na konci Pavlova dopisu zní každou neděli i nám, ne jen jako přání, ale jako ujištění, že nikdy nejsme a nebudeme sami. Ježíš Kristus, Boží Syn, jehož vyznáváme jako svého Pána, je s námi svou milostí. Bůh svou láskou a Duch svatý svou přítomností.

Právě společenství církve, která toto vyznává a nad tím žasne nejen v neděli svaté Trojice, může i v dnešní době uskutečňovat to, k čemu vyzývá apoštol Pavel: „žijte v radosti, napravujte své nedostatky, povzbuzujte se, buďte jednomyslní, pokojní a Bůh lásky a pokoje bude s vámi.“

Amen.