Šalomounův konec

Písně: 127, Moudrost, Kříž, 608, 379
Intro: Ž 127, 1-2
Čtení: 1Král 11,1-6
Kázání: Mt 5,8
Poslání: 1Tim 4,5

Milé děti, milí bratři a sestry,

král Šalomoun se nám vyvíjí a my se na ten vývoj podívejme. Hlavním slovem bude dnes „srdce“ – pro Izraelce centrum rozumu.

Jaký byl Šalomoun? (Moudrý – moudré srdce)

Jak k moudrému srdci přišel? (Vyžádal si ho Pána Boha, tedy modlil se k Bohu! Měl srdce čisté, Boha viděl, s Bohem mluvil).

K čemu mu moudré srdce mělo sloužit? (Aby byl dobrým panovníkem.)

Panovník měl mimo jiné rozsuzovat spory, my jeden takový spor známe. (Matky a mrtvé dítě).

Jak to bylo s jeho zbožností – sloužil Bohu? (Ano, měl sice za manželku egyptskou princeznu, ale pořád ještě poctivě obětoval Hospodinu a postavil mu na tu dobu velikánský chrám, v něm slavil velkolepé bohoslužby, kde se veřejně modlil a prosil o Boží milosrdenství a modlil se za cizince, kteří přijdou do Jeruzaléma, aby se i oni modlili k Hospodinu, ve jménu Hospodinově žehnal všemu lidu a vyzýval ho: Vaše srdce buď cele při Hospodinu, našem Bohu, abyste se řídili jeho nařízeními a dodržovali jeho přikázání! 1Kr 8,61) – Bůh mu odpověděl: hlavně abys vydržel Ty…

Máme nějaký další přiklad jeho moudrosti? (Už žádný soud, ale pak už jen výčet, jaká skládal přísloví, básničky, písničky…, jak tu moudrost přijel kdosi obdivovat a zkoušet hádankami – kdo to byl?; není to moudré srdce, ale spíš „pusa“, je to důvtipný chytrák, ne mudrc.)

Pak už se ani nemluví o jeho moudrost, ale o jeho majetku a slávě, jeho syn už neměl ani tu moudrost – toužil jen po majetku, slávě a moci a říše se mu rozpadla pod rukama.

Nakonec už se mluví jen o spoustě manželek. Odkud byly? Izraelky? (Ne – byly z pohanských národů – to by nevadilo, kdyby chodily s Šalomounem do Hospodinova chrámu, ale naopak on s nimi chodil do jejich.)

Co to udělalo s Šalomounovým srdcem? (Jeho srdce se odklonilo od Hospodina; poznával Boží vůli stále hůř)

Šalomoun měl svoje manželky rád, protože jich měl moc, tak už neměl čas sám sloužit Hospodinu. Jak si postupně špinil srdce, tak mu to vůbec nepřipadlo špatně, že porušuje 1. přikázání. Když mu to Pán Bůh řekl, ani ho nenapadlo dát se na pokání.

Šalomoun měl na začátku srdce čisté, plné moudrosti od Hospodina. Postupně si ho ale špinil. Plnil ho špatnými věcmi a na konci měl srdce špatné, plné služby jiným bohům, touhy po slávě, mocné říši, popularitě.

Co do srdce patří? K čemu má člověk svoje srdce připoutávat?

Co do srdce určitě nepatří? Na co si dát pozor, či to dokonce určitě vyhodit?