1Pt 5,6–11

Introit: Mt 10,29–31
Čtení: 1Kr 17,1–16
Text: 1Pt 5,6–11
Slova, která k nám zazněla, byla určena původně křesťanům, kteří byli ohroženi pronásledováním římských úřadů. Proto v celém Petrově listu se často zmiňuje o utrpení, jež přichází na Kristův lid. Jakékoli utrpení člověka deptá, zbavuje jej životní radosti a naděje. Proto se proti němu bouříme a připadá nám nespravedlivé, zvláště, když jsme si jej nijak nezavinili.

Jistě i adresáti tohoto dopisu prožívali podobné pocity hořkosti a sevření, úzkosti a strachu z toho, co je čeká. A tu slyší apoštolskou radu: „Pokořte se pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v ustanovený čas.“ Tak začíná tento oddíl, který i nám může být pomocí v našich všedních trápeních a těžkostech.

Každý z nás má své představy o tom, jak by měl vypadat jeho život. Podřídit se Bohu, aby nás vedl, tak jak on sám chce, i když se nám to nelíbí, i když to bolí, není vůbec snadné. Nebylo to snadné ani pro první křesťany: proto slyší slovo o pokoře, s níž se mají poddat pod mocnou ruku Boží. Ale v tom je už právě veliké potěšení. Podřizujeme se ne nutnosti, osudu, ale živému Bohu, který je naším Otcem. Nad námi nevládne náhoda, ale mocná ruka Boží, která všechno řídí k dobrému cíli. Na konci totiž není záhuba, ale vysvobození a sláva. Pod tou mocnou rukou, která nás nezamáčkne jako mola, ale „obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ“, jak ujišťuje apoštol, je bezpečí i v utrpení.

Slyšeli jsme o Eliášovi, jehož Hospodin nenechá zemřít hladem. A teď slyšíme z apoštolského listu: „Všechnu svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží.“ Pán Bůh má k nám tentýž vztah jako k Eliášovi, jde mu o nás. Kralický překlad Petrovy epištoly zní: „má o vás péči.“ A stejně dobře lze ten řecký výraz přeložit: „ležíte mu na srdci.“ Tak úzce s námi, kteří jsme nicotní, pomíjiví a nepatrní, je Pán Bůh svázán. Bez jeho dopuštění nepadá k zemi ani vrabeček, ale Pán Ježíš nám říká: „Nebojte se tedy, neboť máte větší cenu než mnoho vrabců.“ (Mat. 10,31). Když Bohu na mě tolik záleží, mohu mu přenechat všechny své starosti a trápení.

Tuto jistotu i nám dává Boží slovo. Ale jak snadno se rozplyne, když přijde pokušení! Petrův list mluví o protivníku, jehož nazývá ďáblem, který obchází jako řvoucí lev. Je to srozumitelný obraz: jsme stále v ohrožení své víry, své pokorné oddanosti Pánu Bohu, protože je tu stále ten, který nás vede k pýše i k zoufalství. Ale je mu možné se vzepřít a uchovat si tu radost, že Pánu Bohu na mě záleží a já se nemusím utrápit a ustarat. Bůh pro Ježíše Krista určil našemu životu dobrý cíl a k tomu nás určitě dovede. „Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke své věčné slávě v Kristu, po krátkém utrpení vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ. Jemu náleží panství na věky věků.“

Amen.