Iz 9,5

Písně: 118, 651, 261, 275, 656

Introit: Ž 118,22–24
Čtení: Gn 3,1–19
Text: Iz 9,5
Poslání: L 2,29–32

Milí bratři a sestry,

autorem dnešního kázání je bratr Daniel Fér, myslím, že pracuje v dětské misii. Kázání kolegů jsou užitečná inspirace. Když ale používám cizí kázání, jde prakticky pokaždé o nějakou myšlenku, kterou si sám pak nějak přeformuluji, aby mi to šlo přes pusu. Jak záhy pochopíte, toto kázání jsem – když už – tak musel převzít tak, jak leží a běží. Převzal jsem ho rád. Beru ho pro sebe jako příjemný vánoční dárek, o který se s vámi chci podělit. A pro nás pro všechny budiž poněkud netradičním připomenutím, proč že potřebujeme Pána Ježíše, toho Spasitele, jehož narození si tuto noc budeme připomínat, se stále ještě adventním důrazem na to, k čemu nás jeho přítomnost vyzývá.

Poslyšme pravdivý příběh, proč potřebujeme pokání.

Pán Pánů pohlédl prostorem. Počal plánovat.

„Postavím planetu,“ pověděl.

Pak přikázal: „Postaň!“

Planeta plná par počala putovat prostorem. „Přilepšíme planetě,“ pověděl Pán Pánů. Pro počátek prosvětlil planetu. Poté přidělil prostor půdě pod potoky. Pán přidal přírodu, pak paprsky, poté ptáky, plavce, postavěl po povrchu. Pak pouhým příkazem přivedl pro potěchu překrásné potomky pijící potravu předků.

„Paráda!“ prohlásil, „pojďme pokračovat.“

Postavil park pouhým promluvením. Pak přinesl prach, postavil přenádhernou postavu pána. Pohleďte, překrásná podoba Pána Pánů.

Pak Pán Pánů přídechem probudil postavu. Pán procitl. „Příteli,“ promluvil Pán Pánů, „pojď prohlédnout park, pak pojmenuj poddané.“ Pán procházel podiven překrásnou přírodou, prohlížel přívětivý park. Postupně prohlédl přemnohé poddané, přesto pro potěšení potřeboval pomoc.

Pán Pánů proto přetvořil podíl pána. Povstala překrásná paní, potěcha pána. Pán procitl.

„Podivuhodná paní, plná překvapení!“ poděkoval pán pohledem Pánovi Pánů, pak provedl paní po parku. Pán Pánů prošel podél, pak pomalu promluvil: „Postavy, podmaňte přírodu, pojídejte plody, paste poddané, pracujte poctivě pro potěšení.“

Pak přikázal: „Pohleďte! Pozření plodů poznání přivodí pád. Přehlížejte proto plody poznání.“

Poté přátelsky pospolu procházeli park. Počas prohlížení parku poznávali pravé přátelství Pána Pánů, podivuhodného průvodce, plného povzbuzení. Pak pospali při potůčku, po probuzení pojedli plody pučící podél potoka.

Po předlouhém přebývání potkala paní právě pod plody poznání postavu plaza.

„Proč přihlížíš, plaze?“ pravila potěšeně.

Plaz promluvil: „Pán Pánů přikázal přehlížet překrásné plody?“

Paní poopravila: „Pouze poloviční pravda, plaze. Pán přikázal přehlížet pouze plody poznání, protože přivodí pád.“

„Pcha!“ prskal plaz, „plody poznání přivodí pád? Pověra! Pouze přísnost Pána Pánů přináší pád. Pohleď, překrásné plody plné potěšení přinášejí plné poznání pravdy. Pojez pochoutku!“

Paní pohlédla po plodech poznání. Pak plaz podal první plod. Paní pojedla plod poznání. Pán pouze přihlížel. Paní přinesla plod pánovi. Pán přemýšlel, pak přijal plod. Pojedl. Požehnání poodešlo.

Pán prohlížel paní, pojednou pocítil píchnutí. Polekaně přikryl přirození prsty. Poznání, pojednou potupné, přišlo. Postavy pochopily problém. Pospíchaly připravit přiodění.

Později parkem procházel Pán Pánů. Poděšené postavy prchly.

„Pane, paní!“ povolal Pán Pánů postavy, „Proč prcháte? Přítel přichází.“

Pán povstal: „Pane Pánů, potřebuji přiodění, proto prchám.“

„Proč pociťuješ potřebu přiodění? Pojedl’s plody poznání? Provedl’s přestupek!“

„Pane Pánů, paní první pojedla, pak přinesla plody. Proradná potvora.“

„Paní, proč’s pojedla plody poznání přinášející pád?“

„Pane Pánů, plaz podal plody. Povídal: Potěšení přinesou. Prolhaný podvodník.“

Pán Pánů pravil: „Plaze, protože’s přivodil pád, potrestání přijde. Pojídat prach půjdeš. Pak paní potomek přinese pro plazy potupu. Protivníku!“

Pak pohlédl po paní: „Paní protože’s pojedla plody, prožiješ potíže. Potomky přinášet půjdeš při pláči, po pánovi pohlížet půjdeš, pán přesto povely přinese pouze.“

Pánovi pověděl: „Protože’s pojedl, prokletí pohltí planetu. Půjdeš přetěžce pracovat, přesto přineseš pouze pramálo.“

Poté Pán Pánů pokračoval: „Protože postavy poznaly provinění, pošleme padlé pryč.“ Předal postavám přiodění, pak přišel posel Pána Pánů. Plamenem pohlídá park před postavami, protože přivodily pád. Pád přináší předěl pro padlé, protože přijetí padlých působí potíže.

Pán, paní, pak pouze přežívali. Postavili příbytek, přišli potomci, pýcha, prohřešky. Potomci padlých působili problémy, proto přišla potopa. Potíže pokračovaly. Padlí pánové prožívali příšerné prohřešky, padali poraženi proradným protivníkem plazem. Poraněni procházeli prázdnou planetou. Pokaždé posmívali Pána Pánů. Padlé paní plakaly, pátraly po pravém přátelství, přesto přiváděly pány padat. Pán Pánů přesto pomáhal. Po pomoci padlé postavy přežívaly. Pár pevnějších pochopilo, pak prožívalo pravé přátelství Pána Pánů. Přesto porouchaná planeta plakala pod pohromami přivozenými přestupky.

Po předlouhé prodlevě plné porušených příslibů potomků padlých přišlo překvapení. Protože pouze Pán Pánů pochopil prekérní postavení padlých postav, připravil pomoc. Projev průkazného přátelství Pána Pánů. Padlé pokolení podle příslibů po pomoci pátralo. Pak pomoc přišla, podivuhodně. Plné pochopení přichází pouze pomalu pomocí Pána Pánů.

Podivuhodné, Pán Pánů porozen pannou! Protiklady propojeny. Pán Pánů přijal přirozenost postav, protože pouze postava pomůže proti pádu pokolení postav. Podivuhodný pán porostl, pak počal poučovat pomýlené pokolení. Poodhalil pravdu. Předával poselství pomoci, přesto pocítil podlost postav. Plivali po Pánovi, pokřikovali posměšky. Přesto Pán prokazoval přátelství, pomáhal přinášet pokoj, překonával poranění. Pak přišla plnost potřeby. Poselství předáno.

Pár přátel prošlo při Pánovi přes potok. Poklekli.

„Promlouvejte přímluvy, prosím,“ pravil Pán, pak poodešel.

Přátelé pak podlehli pokušení. Polehali po palouku. Pán předvídal přicházející ponížení, připravoval převzetí provinění, přišel potlačit příčinu pádu, porazit plaza. Polykal pot. Pociťoval plíživý příchod protivníka. Prosil Pána Pánů, přesto přijal pohár provinění. Přijal poslání překonat propast.

Poté přišel pro Pána proradný přítel. Pán přepaden! Protivníci předali Pána Pilátovi. Pán přesto pověděl pouze pravdu. Popravu pro Pána přichystali – podle porady plaza, Pánova protivníka.

Pán přesto pořád přehlížel potupu, projevoval poselství pravého přátelství pro padlé. Pěstoval pokoru. „Připraveno!“ provolal Pán. Pak přibitý Pán ponížen padl, protože přijal prohřešky padlého pokolení. Peklo Pána pozřelo. Podlý protivník plánoval představení. Přesto Pán povstal. Protivník poražen, protože Pán překonal poselství pádu – propast, peklo. Přinesl poselství přátelství Pána Pánů, potlačil přestupky, provinění padlých postav. Pro pomoc proto postačí pouhý pohled.

Padlé pokolení potřebuje přijmout Pána, pak pozná pravou pravdu, potěšení, pomoc, poslání. Pán poodhalí provinění, přesto prokáže přátelství. Praví: „Pojď, padlý, pomůžu projít přes propast pekla.“

Příteli, potřebuješ překonat přestupky, provinění, pád. Pomoc přijde pouze Pánem, proto přijmi poselství pomoci pro padlé, proveď pokání. Pán přinese proudy požehnání. Pouze pokání pomůže, protože Pán přijal provinění, pak přemohl protivníka. Pověz: Prosím, přijímám. Pán přijde, příteli!

Amen.