Je to ve vlasech? Samson – rodinné bohoslužby

Máte rádi superhrdiny? Takové ty z komiksů, z filmů. Na co jsou superhrdinové? Co se nám na nich líbí? Že umí něco, co jiní neumí. Ale taky, že jsou tu pro to, aby chránili druhé. Pomáhali v nouzi. Někdy zachránili třeba i celé město, celou zem, nebo dokonce i celý vesmír před nějakou katastrofou, před nějakým zlounem. V Bibli máme taky jednoho superhrdinu, o kterém by se klidně dal natočit film. Vy jste si o něm už minule povídali. Jmenoval se Samson. To je trochu legrační, protože to znamená Sluníčko. Tak říkají rodiče svým dětem. Ty si takový naše sluníčko, beruška. No ale zkuste si představit, říkat takhle dospělému chlapovi. Ale víte, možná je to důležité, protože on se někdy choval jako dítě i když byl dospělý. Ale popořádku. Čím byl ten Samson výjimečný? Měl ukrutnou sílu. Já pocházím z Českých Budějovic a tam mají na náměstí krásnou barokní kašnu. A na té kašně je socha Samsona. Ten Samson byl tak silný, že když ho jednou napadl lev, tak ho holým rukama roztrhl vejpůl. Ve skutečnosti ta socha trochu kecá, asi ten sochař nikdy neviděl živého lva, protože takový lev je mnohem větší. Jak to, že byl ten Samson takový silný? Někdo říká, že to je v jeho vlasech. A je pravde, že Samson byl hrozně vlasatý. Slíbil, že si nebude stříhat vlasy ani vousy. To zní trochu divně, ne? Nevím, jak rychle vám rostou vlasy, ale docela by mě zajímalo, jak bychom je měli dlouhé, kdybychom se celý život nestříhali. Do pasu? Na zem? A ty vlasy byly znamením, že je boží zasvěcenec. Co si pod tím představíte? Jednoduše – znamenalo to, že bude Samson patřit Bohu. Občas lidi nosí různá znamení slibu. Třeba prstýnek – co připomíná? Nebo křížek nebo kalich na krku. Nebo třeba rybičku na autě. Nebo třeba tabulky. Třeba ten prstýnek je znamením, toho, že spolu budou dva lidé, že se nezradí, neopustí se, že ponesou všechno dobré i zlé spolu. Křížek nebo rybička mohou být znamením, že člověk stejně jako ten Samson bude patřit Bohu.Je jeden takový důležitý slib. Věděli byste jaký? KŘEST. Když je pokřtěno malé dítě, slibují to za něj rodiče. Když je pokřtěný dospělý, slibuje to pak sám za sebe. A stejně jako ten Samson patříme křtem Pánu Bohu. A stejně jako on jsme tím pádem trochu jiní. Samson byl silný. Znamená to, že když je někdo pokřtěný, tak je to proto, aby třeba zvedl těžkou činku jednou rukou? Nebo, aby dokázal odtlačit auto, kdyby se porouchalo? Ne. Existují různé druhy síly. Už jsme o tom mluvili, když jsme si vyprávěli o Debóře. Je síla ve svalech, kdy člověk zvedá těžká břemena. Ale někdy potřebujeme sílu uvnitř, když zápasíme s něčím těžkým, s čím si nevíme rady. Svaly na to nestačí. Potřebujeme moudrost a naději a odvahu. A všechny ty druhy síly můžeme dostat od Pána Boha – Samson, i každý z nás. Ale nejenom pro sebe. Ani Samson neměl tu sílu pro sebe. Aby se s ní vytahoval v televizi nebo v cirkuse. Měl jí proto, aby pomohl svým lidem, Izraelcům. Protože je sužoval silný nepřítel. Pelištejci. A Samson měl před nimi Izraelce chránit. Jenže Samson to někdy dělal a jindy ne. Rád provokoval, rád se vytahoval, ale na pořádnou záchranu to nestačilo. A nakonec se mu zalíbila dívka jménem Dalila. Jenže Dalila byla Pelištejka. Je to problém nebo ne? Tak poslouchejte: V bibli čteme: přišla k ní pelištejská knížata se žádostí: „Hleď na něm vymámit, v čem spočívá jeho veliká síla, jak bychom ho přemohli a spoutali a zneškodnili. Každý z nás ti dá tisíc sto šekelů stříbra.Kdyby měla Samsona doopravdy ráda, tak by to určitě neudělala. Ale ona se nechala zlákat penězi. Delíla tedy naléhala na Samsona: „Prozraď mi přece, v čem spočívá tvá veliká síla a čím tě spoutat, abys byl zneškodněn?“A co Samson? Samson jí řekl: „Kdyby mě spoutali sedmi syrovými houžvemi, které ještě nevyschly, zeslábl bych a byl bych jako kterýkoli člověk.“ Byla to pravda?  Pelištejská knížata jí donesla sedm syrových houžví, které ještě nevyschly, a ona ho jimi spoutala. Přitom u ní v pokojíku na něj číhali. Pak křikla na Samsona: „Samsone, jdou na tebe Pelištejci!“ Tu zpřetrhal houžve, jako se trhá šňůrka z koudele, když ji sežehne oheň, a nevyšlo najevo, v čem spočívá jeho síla.Tím to ovšem neskončilo. Delíla naléhala na Samsona: „Vidíš, jak jsi mě obelstil a vykládals mi lži. Teď mi však prozraď, čím bys mohl být spoután.“ Odpověděl jí: „Kdyby mě pevně spoutali novými provazy, jichž se dosud nepoužilo, zeslábl bych a byl bych jako kterýkoli člověk.“ I vzala Delíla nové provazy, spoutala ho jimi a křikla na něho: „Samsone, jdou na tebe Pelištejci!“ Přitom v pokojíku na něj číhali. Tu strhal provazy s paží jako nitě.Možná si říkáte, jestli ten Samson nebyl trochu hloupý, když viděl, jak to dopadlo. No těžko říct. Možná někdy ty velké svaly můžou být trochu na úkor chytrosti. Ale možná byl prostě do Delíly zamilovaný a nedošlo mu to. Zkusila to na něj ještě potřetí. To už začalo trochu přihořívat. Napotřetí šlo totiž o vlasy. Když na něj dotírala: Prozraď mi, čím bys mohl být spoután!“ Odpověděl jí: „Kdybys vpletla mých sedm pramenů vlasů do osnovy.“ Učinila tak, upevnila kolíkem a křikla na něho: „Samsone, jdou na tebe Pelištejci!“ Procitl ze spánku a vytrhl kolík, vratidlo i osnovu.Ani potom nedala pokoj. po celé dny ho obtěžovala svými řečmi a dotírala na něho, že z toho byl až k smrti unaven. Otevřel jí své srdce dokořán a řekl jí: „Nikdy se nedotkla mé hlavy břitva, protože jsem od života své matky Boží zasvěcenec. Kdybych byl oholen, má síla by ode mne odstoupila, zeslábl bych a byl bych jako každý člověk.“Delíla viděla, že jí otevřel své srdce dokořán, a poslala pelištejským knížatům vzkaz: „Tentokrát přijďte, neboť mi otevřel své srdce dokořán.“ Pelištejská knížata k ní tedy přišla a přinesla s sebou stříbro. Ona ho uspala na klíně, zavolala jednoho muže a dala oholit sedm pramenů vlasů na jeho hlavě. Tak se stala příčinou jeho ponížení. Jeho síla od něho odstoupila. Křikla: „Samsone, jdou na tebe Pelištejci!“ Procitl ze spánku a pomyslil si: „Dostanu se z toho jako dosud vždycky a pouta setřesu.“ Nevěděl, že Hospodin od něho odstoupil. Pelištejci se ho zmocnili, vypíchli mu oči a odvlekli ho do Gázy, kde ho spoutali dvojitým bronzovým řetězem. Ve vězení musel mlít.Je to trochu smutný příběh. A taky hodně divný. Nezdá se vám? Copak vlasy můžou rozhodnout o tom, jestli je Pán Bůh s námi? Mám tady prstýnek – říká se mu snubní. Je to znamení, že k sobě patříme s mojí ženou Lenkou. Ale co kdybych ho ztratil, nebo se mi nějak zničil, copak by to pak neplatilo? Holohlavého Samsona už Pán Bůh nemohl mít rád? To určitě ne. Ale můžeme si ty vlasy představit jako takové šňůrky. Nebo provázky. Provázky totiž něco spojují. Dá se jimi leccos svázat. Přivázat. Připoutat. Ale když je přestřihnete, tak už to přivázané není, že?Co nás poutá k Pánu Bohu? Jeden takový provázek tady mám. Zkusíme ho přivázat sem (kolík k hlavě) – místo slibu před Bohem. Co nás spojuje s Bohem? Delila ustřihla Samsonovi sedm pramenů vlasů. Dáme my dohromady sedm věcí, které nás s Bohem spojují?Křest, modlitba, bible, bohoslužby, láska mezi námi navzájem, zpívání písniček, setkání u VP. Těch provázků by mohlo být mnohem víc. Důvěra, vděčnost, odpovědnost za svůj život, pomoc druhým, odpuštění… Ale když začneme odstřihávat ty viditelné nebo neviditelné, nějak se od Pána Boha vzdalujeme. Tak jako Samson. A pro nás platí úplně to samé jako pro Samsona. Čím jsme blíž Bohu, čím je naše spojení s ním silnější, tím jsme silnější i my sami. A naopak, čím víc se mu vzdalujeme, tím jsme slabší a zranitelnější. Co ale dělat, když se nějaký ten provázek přeruší, přetrhne, ustřihneme ho? Dá se navázat. Když člověk lituje toho co udělal špatně. Když si uvědomíme, že se potřebujeme vrátit. Že jsme bez Boha slabí. Nakonec i Samsonovi bylo odpuštěno a na konci života porazil tolik Pelištejců, že to Izraelcům pomohlo. I když Samson sám přitom umřel. Ale nám přeju, abychom si hlídali ty jednotlivé provázky. A nepřetrhli je. Aby jich bylo tolik, kolik máme vlasů na hlavě. (nebo kolik jsme jich měli zamlada). A abychom tu sílu, kterou máme od Pána Boha uměli vždy používat i pro druhé. amen