Letniční (kázání pro děti)

Písně: 214, 170, 381, 682, 783, 403
Intro: Ž 133 (1-3)
1. čtení: 1Kor 12,4-21
Text: Sk 2,41-47
poslání: Řím 12,16

Milé děti, milí bratři a sestry,

tuto neděli máme zase na docela dlouho naposledy bílou liturgickou barvu, tak si trochu to „bílé období“ projdeme. Není úplně celé bílé, protože se tam mihne Velký pátek a Svatodušní neděle, ale – no projdeme to

Začalo ve čtvrtek před Velikonocemi, tedy při poslední večeři. Pak máme pátek, sobotu a neděli. Pátek výjimečně fialový, ale od nedělního rána už běží bílá. V neděli vstává Pán Ježíš z mrtvých a setkává se s učedníky. Máme zapsáno několik setkání – za zavřenými dveřmi Jeruzalémě. Na osamělé cestě do Emauz. Na rybách u Genezaretského jezera. Kdesi v Galilei na neznámé hoře. Napořád oddělené od lidí, někde schované. Takhle to trvalo 40 dní. To vyjde od neděle vždycky na čtvrtek. 40 dní po Velikonocích je svátek Nanebevstoupení Páně. Ježíš odchází do nebe. Následuje deset dní a po nic svátek, který jsme si připomínali minulou neděli. Po padesáti dnech nastávají Letnice neboli Svatodušní svátky. Tam je změna v liturgické barvě – měla by být červená na památku plamenů Ducha svatého.

Letnice znamenají v historii té party okolo Pána Ježíše zásadní zlom. Učedníci dostávají odvahu. Už nejsou za zavřenými dveřmi, už nejsou na rybách. Naopak jdou ven. Petr stojí na balkóně a káže. Vypráví o Ježíši – co se dělo ve čtvrtek pátek, v sobotu, neděli… S lidmi to hýbá, nechalo se jich ten den pokřtít na 3000.

Narozeniny církve. Letnice, Svatodušní svátky, to je den, kdy se narodila církev. Vzniká první sbor křesťanů v Jeruzalémě. Časem budou vznikat další a další a další.

My jsme o tom sboru v Jeruzalémě slyšeli: Jsou pohromadě v chrámu, protože jinam by se nevešli, ale schází se u někoho doma a slaví tam bohoslužby. Když někdo něco potřebuje, tak se s ním o to někdo rozdělí, aby nikdo neměl hlad nebo vůbec nějak netrpěl nouzí.

Ale takováto velká parta – to už je potřeba nějak organizovat. Poměrně záhy narazili na problém, že to apoštolové přestávali stíhat. Apoštolové vyprávěli o Pánu Ježíši. Vedli bohoslužbu. Když ale došlo na společné jídlo, nebylo reálné, aby řídili i rozdělování jídla. Když došlo ke sporům o to, jestli je jídlo rozdělováno spravedlivě, musel apoštol Petr říct, že tohle fakt řešit nemůže a vybrali si sedm rozumných lidí, kteří to dostali na starost.

O Letnicích vzniká církev, která potřebuje nějakou organizaci. S tím je pak spojen vznik všemožných dalších funkcí, aby to dobře fungovalo. Vzniká církev jako jedno „tělo“ – to má různé orgány – ruka nevypadá jako noha a dělá jiné věci, stejně tak oko, ucho, žaludek… Každý orgán má svou funkci. Takhle popisuje sbor apoštol Pavel, slyšeli jsme to v prvním čtení. Každý z nás může být nějaký takový orgán a to nejdůležitější je, že všechny ty orgány fungují proto, aby to dobře fungovalo dohromady. Navzájem se potřebujeme.

Amen