O Danieli | požehnání školákům

písně: 214, 640, 318, 406, Sílu nám dáváš, 719
introit: Ž 95,1–2
1. čtení: Da 1,1–8
kázání: Da 9–16
poslání: Lv 22,31

Milé děti i ostatní se školstvím spojené osoby,

Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš vstupují do výchovně vzdělávacího procesu. Jsou to „jinoši“, čili je jim tak kolem deseti let. Teď je čeká intenzivní tříleté vzdělávání. Nejprve naučit se plynně aramejsky (což se hodí, protože aramejština tehdy fungovala jako dnešní angličtina) a pak je čeká kvalitní vzdělávání v babylónském písemnictví, matematice, astronomii…

Na první dobrou to zní docela dobře, ale nelze ale přehlédnout, že se do té školy dostali poněkud zvláštním způsobem. Nepřátelská velmoc na východě se rozpínala a rozpínala a postupně obsazovala jedno území za druhým. Žádné ze západních spojenectví před ní nakonec neobstálo. Izraeli se samotná válka zatím vyhnula, ale jako projev pokoření Izraelců jsou nejvýznamnější rodiny přestěhovány (zatím celkem kultivovaně!) tisíc kilometrů na východ. Za povinnou školní docházkou jejich dětí se skrývá také snaha o převýchovu v loajální Babylóňany. Ta představa je fakt děsivá, že by Rusko obsadilo Ukrajinu a jako vyjádření naší poroby a poslušnosti byly vybrané pražské rodiny deportovány do Moskvy a tam by děcka zavřeli na intr a po základním kurzu ruštiny by začala probíhat výuka matematiky, zeměpisu, hudební výchovy – a dějin marxismu-leninismu.

Vnějšně to takto vypadá, ale je tu ale jeden zásadní rozdíl a Daniel, Chananjáš, Míšael i Azarjáš si ho budou pečlivě vědomi. Prorok Jeremjáš to říkal mockrát, že ta babylónská zkušenost je podle Boží vůle, je dočasná a když si to lidé sami nepokazí, tak jim to nakonec bude ku prospěchu. Daniel se jako stařík ještě dožije toho, až to všechno skončí. Mezitím udělá i tady v babylónském zajetí spoustu užitečné práce. Klíčové je ale – i když budou v menšině! – udržet svoji víru.

Daniel je s několika málo kamarády věřící a okolo něj jsou samí nevěřící – tohle je situace, kterou v dnešních školách prožívá téměř každý (kromě budoucích farářů na teologické fakultě) – několik málo křesťanů obklopených spoustou nevěřících. Probíraná látka se víry většinou netýká prakticky vůbec. To snadno dovede člověka k tomu, že na víru bude zapomínat. Čas od času se člověk může potkat s něčím, co jde i proti křesťanské víře.

Daniel nás teď bude několik týdnů provázet, tak se dozvíme ještě spoustu podrobností, ale tohle si zapamatujme: V různých pokušeních – tady to bylo stravování – Daniel zůstal věrný Pánu Bohu. Do školy chodil poctivě, učil se všechno, co bylo potřeba. Nikdy ale neztratil ostražitost. Po celou dobu studia i potom, když nastoupil do práce ve skupině královských rádců, pořád si hlídal, aby něčím nešel proti Pánu Bohu.

Tak vám vyprošuji Boží požehnání, abyste obstáli v tom školském systému jako dobří žáci, studenti či zaměstnanci a zároveň abyste obstáli jako dobří křesťané.

Jednejte moudře ve styku s okolním světem a využijte čas vám svěřený. (Kol 4,5) + požehnání