Vjezd do Jeruzaléma (kázání pro děti)

písně: 214, 560, 777, 732, 231, 691
introit: Ž 118,25b–26a
1. čtení: J 12,12–18
kázání: Za 9,9–10
poslání: 1Pt 3,9

Milé děti (milí bratři a sestry),

dneska si vysvětlíme, co to dělal Pán Ježíš s tím oslem. Že to bylo vlastně takové kázání, kterým se snažil vysvětlit něco sám o sobě. Je Květná neděle. Za týden jsou Velikonoce. Na ty přijížděla do Jeruzaléma spousta zbožných poutníků. Přijíždí slavit Pesach, největší židovský svátek připomínající vyvedení z Egypta. Mojžíš vyvedl Boží lid z otroctví do svobody. Židé se schází, aby jedli společně beránka jako tenkrát, když anděl smrti procházel Egyptem, pobíjel v každé rodině prvorozeného syna – ale židovské domy přeskočil („pascha“), protože tam už někdo mrtvý byl – beránek. Všichni Egypťané brečí, ale Židé se radují. Pak se ještě po průchodu Rudým mořem utopí faraónovy válečné vozy – to je pak radosti! No a tohle všechno se slaví a na tyto oslavy vyrazil také Pán Ježíš.

Bydlel kousek od Jeruzaléma v městečku Betanie u svých přátel. Tři sourozenci, dvě sestry a jeden bratr. Marie, Marta a Lazar. Nezapomeňme na ně, protože Lazar bude ještě pro naše vyprávění důležitý. Lazar byl člověk, kterého krátce před Velikonocemi Ježíš vzkřísil z mrtvých a protože to bylo blízko Jeruzaléma, hodně lidí to vědělo a vyprávělo dál. Spousta lidí slyšela, že Pán Ježíš umí křísit lidi z mrtvých.

No a tenhle Ježíš teď přichází do Jeruzaléma a tak ho jdou pozdravit. Ale udělají to hodně zvláštním způsobem. Seženou si palmové větve a citují 118. žalm. Ten jsme slyšeli na začátku. Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově. Jenže oni k tomu Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově, přihodí král izraelský. To už v tom žalmu není. To už je jejich vyznání víry. Oni věří a vyznávají, že když vítají Pána Ježíše, tak vítají izraelského krále.

Pán Ježíš je král – ale nějaký jiný, než si tak lidé představovali. Tak nad tímhle teď budeme hlavně přemýšlet. Král je někdo silný, mocný, kdo dokáže porazit nepřátele. Přesně takového by židé v té době chtěli. Římané už desítky let vládnou v jejich zemi a ono mají pocit, že to je otročení jak kdysi v tom Egyptě. Jen by to chtělo tentokrát obráceně – vypráskat Římany odsud a do královského paláce místo Piláta bude sedět – no třeba tenhle Ježíš! Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově, Ježíš je náš král izraelský.

Pán Ježíš má – jak oni vědí a všem vypráví – jednu superschopnost, která by se do války velice hodila. Lazar a jeho vzkříšení – to je něco, po čem touží každý voják – být nesmrtelný. Po bitvě jen král obejde bojiště, vzkřísí všechny mrtvé a hurá do další bitvy! Taková zkouška spíš pro dospělé: Co to je IDDQD! Pokud vám ta zkratka nic neřekne, tak jste prostě jen v devadesátkách nepařili DOOMa. DOOM je legenda z roku 1993 a IDDQD je kód na nesmrtelnost. Vyťukáním této kombinace písmen se z vašeho mariňáka stal nesmrtelný a tudíž neporazitelný voják. „Díky Ježíši – že pozdravujeme Lazara!“ Jeho vzkříšení správně rozpoznali jako „znamení“. To není jen tak událost – to je „znamení“. Tedy něco víc. Tedy zcela logicky nám vzkříšení Lazara Pán Bůh vzkazuje, že teď už konečně dostanou Římani a ostatní pronárody na budku a my Izraelci budeme vládnout od moře k moři od Řeky až do dálav země, tedy celému světu! Přiveďte koně, přijeďte s válečnými vozy, napněte tětivy luků! Vyhlašuje se válka pronárodům! Díky, Ježíši – se svou schopností křísit mrtvé jsi prostě živoucí cheat na velkou závěrečnou bitvu, na jejímž konci bude obnoveno království pro Izrael.

Pán Ježíš přemýšlí, přemýšlí… Co s tím. Že by těm zástupům teď začal něco vysvětlovat, na to není situace a čas. Tak když slyší to jejich hulákání, nechá si přivést oslíka. Oslátko. Osličí mládě – a zahraje s ním scénku o příjezdu pana krále podle proroka Zacharjáše.

Zacharjáš už je 500 let mrtev. Vrátil se s Izraelci z babylónského zajetí a podporoval je v obnově chrámu. Obnovené bohoslužby jsou moc důležitá věc. Mluví ale také o novém králi, který se přijede ujmout vlády na oslátku a kterého teď Pán Ježíš představuje a připomíná. Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Všichni se mají radovat. Hle, přichází k tobě tvůj král – je to král spravedlivý a zachráněný, pokořený. Aha?! To moc nevypadá na válečníka, který se chystá vyhrát bitvu. Tento prorokovaný král se naopak chystá všechny bitvy ukončit: „Vymýtím vozy z Efrajima a z Jeruzaléma koně; válečný luk bude vymýcen.“ Vyhlásí pronárodům pokoj; jeho vláda bude od moře k moři od Řeky až do dálav země. Takže žádné zbraně, žádná válka, naopak mír po celém světě. Podle Pána Ježíše bude na světě dobře, když se lidi úplně přestanou prát. Ne když jeden přepere všechny.

Pán Ježíš se určitě nechce prát – to ukáže už za pár dní o Velikonocích. Nechá zatknout a v tu chvíli ho opustí všichni jeho přátelé. Nechá se odsoudit, zmlátit, ukřižovat… i když by si mohl kdykoliv zavolat na pomoc armádu andělů. Bude úplně pokořený, ale sám nikomu neublíží.

Tohle je ale ta správná spravedlnost a v neděli ráno se ukáže jako zachráněný. Teprve pak to učedníkům dojde. Při vjezdu do Jeruzaléma ještě ne, ale o Velikonocích si to uvědomí, že Pán Ježíš je král, který odmítá násilí. Chce, abychom spolu žili v míru. Do lidských starostí se má vstupovat tak, aby lidé žili spolu v pokoji.

Tohle je poselství Krále na oslu, tohle Pán Ježíš umí a o tom je i následující písnička, že do lidských starostí vstupuje král Ježíš a chce každému pomoci. Amen.